My, co milujeme knihy Jiřího Hájíčka, vždycky netrpělivě vyhlížíme ediční plány nakladatelství Host, jestli tam bude. A v tom letošním byl! Drak na polní cestě se vrací na jihočeský venkov a nabízí příběh, v němž se hlavní aktéři Tomáš a Kristýna snaží zachránit nejen své osobní životy, ale také jedno zchátralé stavení. Tomáše navíc čeká boj s větrnými mlýny, respektive s draky, kteří chtějí „sežrat“ místní statek. Vítejte v Novém Lhotci!

Tomášovi je pětapadesát, Kristýně o dvacet let méně. Znají se odjakživa a vždycky si rozuměli. Pro Tomáše je vztah s Kristýnou asi poslední možností, jak nezůstat sám, protože čas je neúprosný. Kristýna to tak necítí, chce hlavně urovnat vztahy v rodině, ale pořád ji to táhne zpátky do města, kam nechce Tomáš. Začarovaný kruh je těžké rozetnout, Tomáš navíc řeší trable s podivnými chlapíky, kteří se ve vsi objevili a místním nabízejí peníze za akcie ze statku.

Drak na polní cestě je dalším z řady naprosto skvělých knih Jiřího Hájíčka. Píše tak, jak jsme zvyklí, jak to u něj máme rádi. Děj plyne pozvolna a přirozeně, máte pocit, že se nic neděje, přesto na konci knihy řeknete jen „uff, to teda bylo silné“. Děje se toho totiž hodně a vše je skryto pod slupkou všedního života na vesnici. Lidé chodí do práce, řeši osobní problémy, žijí v souladu s ročními obdobími a uchovávají si kouzlo dávných časů, přestože je současnost někde jinde.

Kronika života na vesnici a sonda do vztahů dvou lidí, kteří se mají rádi, ale nějak si navzájem nedokáží dát to, co chtějí, to je Drak na polní cestě. Úplně obyčejným, lidským, civilním způsobem Jiří Hájíček popisuje naprosto šílenou situaci, kdy je místní statek ohrožován „dravci“, kterým jde o peníze a moc, ale už vůbec ne o lidi, takoví zemědělští „šmejdi“ to byli, napsáni tak, že se vám zvedá kudla v kapse. O to víc jsem si užívala sympatickou postavu Tomáše, jeho kamaráda a souputníka v boji Vlasty, kteří se snažili zachovat statek dalším generacím. Jak může dopadnout boj s větrnými mlýny?

Drak na polní cestě, to je pan Hájíček. „Můj“ pan Hájíček, tak jak ho ráda čtu. Ze života, tne do živého, místy to bylo tísnivé, bolavé i dojemné a tak moc pravdivé.

Za recenzní výtisk děkuji nakladatelství Host, na jehož eshopu si knížku můžete pořídit.

Už jste četli román, v němž by nebyla stěžejní hlavní postava, ale tento post by patřil nějaká věci? Trýzeň z pera finské autorky Pirkko Saisio je právě takový. Důležitou součástí příběhu je totiž šperk, který čtenáře provází dějem napříč staletími. Láká vás to? Zkuste, stojí to za to, i když to tak zpočátku nevypadá.

Před vámi se totiž odvíjí poměrně náročné čtení, není snadné vklouznout do něj hned napoprvé. Na začátku jsem se párkrát vrátila, abych vstřebala důležité souvislosti, ale jakmile jsem se do textu dostala, bylo to fantastické.

O monumentálním román Pirkko Saisio se říká, že je originální kronikou Evropy – a je to pravda. Od renesance po bouřlivé 20. století se před námi rozvíjejí osudy lidí těsně spjatých s ikonickým šperkem, stromem poznání dobra i zla. Lidé jsou zlatem fascinováni od počátku věků, klenot putoval světem a postupem času měnil svou podobu. V patnáctém století ho nosila kněžna Vasariová, poté se řízením osudu dostává do rodiny židovského klenotníka z Benátek, ocitne se ve Vídni i v polském Krakově u jeptišky. Putuje po severských zemí Evropy, carském Rusku a posléze Sovětském svazu. Kdyby tak zlato mohlo vyprávět… Ale ono k vám promlouvá a představuje fascinující společnost lidí různých kulturních a společenských vrstev.

Jestli o některé knize můžu říct, že „co slovo, to perla“, je to právě Trýzeň, která se tímto může honosit. Text je členěn do nepříliš často užívaných kratších odstavců, což může pro někoho být drobný vizuální problém, máte pak pocit, že po něm skáčete, ale i na to se dá zvyknout, a to díky tomu, jak je příběh zajímavý a vtáhne vás do víru dění. Autorka píše čtivě, zlatý šperk je vypravěčem pohnutých dějin i lidských osudů, mnohdy těžkých a bolestných.

Trýzeň je hutný, barvitý román, který vás odmění bohatým a velkolepým příběhem, v němž zjistíte, že ač se mění politické i sociální poměry, nemění se lidé, zůstávají stejní napříč staletími, někteří skromní, jiní zaslepení touhou po majetku, kvůli jehož nabytí se neštítí ničeho.

Historický epos doporučuji všem čtenářům, kteří hledají „něco“ a nespokojí se jen tak s ledasčím, kteří si chtějí užít každé písmeno, každou větu, každou kapitolu.

Za recenzní výtisk děkuji nakladatelství Host, na jehož eshopu si můžete knížku pořídit.

Aslak Nore je mladý norský spisovatel, který se čtenářům představuje románem Mořský hřbitov. V něm předkládá příběh jedné rozvětvené rodiny, mocné a velmi vlivné, která skrývá nejedno tajemství.

V roce 1940 ztroskotá u severonorského města Bodø loď Princezna Ragnhild. Tragédie si vyžádá mnoho životů, na rozdíl od svého manžela přežije Vera Lindová a její novorozený syn Olav. O mnoho desítek let později spáchá Vera sebevraždu a vypadá to, že čin by mohl mít něco společného se ztroskotáním lodi. Vera byla kdysi spisovatelkou, ale její kariéra skončila poté, když se pokusila vypovědět, co se tehdy událo. Vnučka Saša začne po dávné události pátrat. Ve hře je Veřin rukopis, který není k nalezení, všichni jsou nervózní, podezřívaví, rodinné impérium se začíná hroutit. Vyjde pravda najevo, ustojí rodina nápor nových a mnohdy šokujících informací?

Přiznám, že Mořský hřbitov byl nakonec úplně jiný, než jsem čekala. Bylo to severské, bylo to hutné, bylo to náročné. V příběhu, který je rozdělen do několika časových linek a každá se odehrává na jiném místě, se objevuje hodně postav, jež se mohou trochu plést. Občas jsem se, hlavně na počátku, vracela v ději, abych neztratila souvislosti a, jak se říká, nit.

Temný, do poslední chvíle nevyzpytatelný román není typickou severskou detektivkou, jak jsem se původně domnívala. Je to rodinná sága, politicky laděný thriller i psychologické rodinné drama v jednom. Přesah je velký, podstatnou část tvoří politika, kterou moc nemusím, o to víc jsem si užívala části, v nichž se řešily vzájemné rodinné vztahy. A věřte, že to bylo hodně výživné. Ani jedna z postav není taková, aby přilnula k srdci, tajemství se vrší jedno na druhé a napjatost a neklid čiší z každé stránky.

Aslak Nore se svou knihou zaujme specifickou vrstvu čtenářů. Mořský hřbitov je plný politických střetů, hodně se řeší vojenské operace v islámských zemích, takže si děj si užijí fanoušci politických thrillerů a napínavých válečných počinů, které nemusí být nutně vždy jen z období druhé světové války.

Přestože jsem s románem díky výše uvedeným faktorům trochu bojovala, užila jsem si úžasnou tísnivou atmosféru, kterou severští autoři dokonale ovládají. Poctivé rodinné drama a nečekané vyústění můj čtenářský zážitek vylepšilo. Takže pánové, pokud prahnete po něčem „tak trochu jiném“, Mořský hřbitov klidně zkuste.

Za recenzní výtisk děkuji nakladatelství Host, na jehož eshopu knížku pořídíte.