Lastočka

Už jsem před časem psala, že  Jitku Závodnou jsem objevila úplnou náhodou, když jsem si vybírala knihu k recenzi pro projekt Čteme české autory. Recenzovala jsem povídkové soubory Osudy válkou změněné I a Osudy válkou změněné II a také knihu Zahrada mého života. Poté jsem přímo od autorky dostala její další knižní počin nazvaný Svět, co byl mým, který mě opět přesvědčil, že Jitka Závodná má v mém knižním světě stabilní místo. Aktuálně jí vyšla knížka s půvabnou a osobitou obálkou, kterou si vytvořila sama, Lastočka.

V tomto románu, který kráčí v řadě rodinných výpravných ság mapujících životy obyčejných lidí, se setkáváme s rodinou Josefa a Růženy. Josef se nechá unést plamennými řečmi komunistů a plný ideálů vstupuje do strany. S rodinou odjíždí do Sovětského svazu, aby, jak říkají jeho spolustraníci, zjistil, jak se buduje ideální komunistická země. Během pobytu, v roce 1932, se v Novosibirsku narodí prostřední dcera Ludmila, která je zároveň vypravěčkou celého příběhu. Rodina zjistí, že není všechno zlato, co se třpytí a že to v Rusku není tak ideální, jak to vypadá na první pohled. Ale ani po návratu domů nemají na růžích ustláno. Ludmila a její starší sestra se ocitají ve vazbě po zmařeném útěku z republiky a Josef je uvězněn a poslán do uranových dolů. Napříč druhou polovinou minulého století, v letech vypjatých i klidnějších, sledujeme osudy úplně normálních, obyčejných lidí, za jejichž tvářemi se mohou skrývat naši příbuzní, přátelé, sousedé i úplně cizí osoby. Kdo ví, jaký životní příběh prožívá paní, kterou denně potkáváte na cestě do práce, co mají za sebou příbuzní nenápadné sousedky z přízemí, jak moc osud naložil vašemu strýčkovi… Jitka Závodná o lidech dokáže vyprávět poutavě a jejich (ne)obyčejné životy líčit bez patosu, empaticky s pochopením pro jejich chování a jednání.

S Ludmilou a její rodinou prožijete větší část 20. století. Autorka s jejich životy propojila nejdůležitější milníky naší novodobé historie, velkou část věnuje komunistickému režimu a jeho dopadu na osoby, které se tehdejším autoritám pokusily vzepřít.

Moc se mi styl Jitky Závodné, který je kultivovaný, bez slangových výrazů a hovorové češtiny. Působí příjemným dojmem, v dnešní moderní a instantní době je takový projev jako zjevení, balzám pro smysly, jimiž četbu knihy vnímáme.

Autorka při psaní Lastočky čerpala ze skutečných událostí a napsala příběh, který prostřednictvím vypravěčky Ludmily bude po přečtení dlouho rezonovat ve čtenářově mysli. Je velká škoda, že Jitka Závodná není v širším povědomí české veřejnosti, se svou tvorbou si to bez pochyby zaslouží.

Za recenzní výtisk děkuji spisovatelce Jitce Závodné, knihu můžete zakoupit na eshopu autorčina webu.

Autor: Zápisky jedné knihovnice

Knihovnice tělem i duší.

Zanechat odpověď

Vyplňte detaily níže nebo klikněte na ikonu pro přihlášení:

Logo WordPress.com

Komentujete pomocí vašeho WordPress.com účtu. Odhlásit /  Změnit )

Twitter picture

Komentujete pomocí vašeho Twitter účtu. Odhlásit /  Změnit )

Facebook photo

Komentujete pomocí vašeho Facebook účtu. Odhlásit /  Změnit )

Připojování k %s

Vytvořte vlastní web s WordPress.com
Začít
%d blogerům se to líbí: