Mexická gotika

Noemí Taboadová přijíždí navštívit svou sestřenici Catalinu do jejího nového domova. Tím je starý dům, v němž i v padesátých letech dvacátého století přetrvává duch viktoriánské éry. Zní to romanticky, že? Ale to jen do chvíle, než zjistíte, že si Catalina vzala sice charismatického, leč podivného Angličana s ještě podivnějším příbuzenstvem. Noemí zjišťuje, že v domě se děje spousta podivných věcí, ale nedokáže (a ani nesmí) jim přijít na kloub, o to se Doylovi starají dobře. Jedinou spřízněnou duší je Francis, nejmladší z rodu Doylů, který jako by se jim vymykal. Dům i podivínská rodina pohlcují temperametní Noemí víc, než by se jí líbilo. Navíc má podivné sny, které se prolínají s realitou a dívka si není jistá, kdy sní a kdy ne. Je neskutečně urputná a odvážná, chce zjistit, co se děje s Catalinou a přijít celému tomu podivnu na kloub navzdory všem překážkám, které ji Doylovi kladou do cesty.

Přiznám se, že když jsem knížku Mexická gotika zaregistrovala poprvé, měla jsem trochu předsudky. Sice slibovala, že to bude jako kdyby Lovecraft potkal sestry Brontëovy, ale ruku na srdce, kdo by si takovou kombinaci dokázal představit v Mexiku? A představte si, funguje to. Jako milovník staré Anglie a čtenář klasickým lovecraftovským hororem nepolíbený jsem si to užívala. Knížka mě pohltila hned od prvních stran svou atmosférou, která se, jakmile vstoupíte do onoho domu, stupňuje.

Příběh se odehrává na začátku padesátých let minulého století, poznáte to podle pár indicií, které vám autorka nastíní. S Noemí si užijete šaty, rudé rtěnky, kabelky a nezbytné cigarety; v té době kouřili téměř všichni, jak víme z dobových informací.

Hlavní hrdinka je typickou představitelkou bohaté rodiny. Má všechno, je milovaná rodiči a taky rozmazlovaná, stýká se s mladými lidmi svého věku, žádný večírek jí není cizí. Je jako mladá klisna, která se jen tak nedá zkrotit. Noemí se mi líbila pro svou prořízlou pusu, urputnost i humor, který jí není cizí. Nebála se ozvat či sama na vlastní pěst zkoumat, co se v domě děje.

Příběh je protkán typickou viktoriánskou atmosférou; ponurý dům nabízí zdi pokryté plísní, tmu, protože se svítí pouze petrolejkami, podivínské chování jeho obyvatel a rodové tajemství. Tohle jsem si fakt užívala.

Autorce se musí nechat, že dokáže zaujmout barvitými popisy, měla jsem pocit, že jsem v domě, cítím vlhkost tapet a před očima se mi míhají až příliš živé výjevy, stejně jako Noemí. Popisy snů jsou velmi živé, což umocnil i fakt, že jsem napínavý a gradující závěr knihy četla za vydatného hřmění. 🙂

Mexická gotika mě mile překvapila, jak zajímavým námětem, tak i postavami, které nejsou unylé, ale zaujmou svým jednáním a charaktery typickými pro tento příběh. Pokud milujete viktoriánskou tematiku a máte rádi horor a napětí, zkuste si ji přečíst, neobyčejný dům prorostlý houbami a tajemstvími stojí za probádání.

Za recenzní výtisk děkuji nakladatelství Host, kde si můžete knížku na eshopu koupit.

Zanechat odpověď

Vyplňte detaily níže nebo klikněte na ikonu pro přihlášení:

Logo WordPress.com

Komentujete pomocí vašeho WordPress.com účtu. Odhlásit /  Změnit )

Twitter picture

Komentujete pomocí vašeho Twitter účtu. Odhlásit /  Změnit )

Facebook photo

Komentujete pomocí vašeho Facebook účtu. Odhlásit /  Změnit )

Připojování k %s