Štěstí jiskří jako sníh

Milovníkům romantických příběhů není Pauline Mai neznámá. Mohli jste si přečíst romány Štěstí má barvu levandule, Štěstí hřeje jako slunce a Štěstí voní jako chleba, jejichž společným mottem je životní restart hlavních hrdinek. Nejinak je tomu i v novince nazvané Štěstí jiskří jako sníh, ryze vánočním příběhu, který pohladí a zahřeje – a přesně to od něj očekáváme.

V předchozích knihách hlavní hrdinky za svým štěstím musely cestovat. Jedna našla lásku v Provence, druhá v Itálii a třetí na britském venkově. A co zatím poslední Madita? Žije v Německu, má velkou milující rodinu, ale šťastná není. Blíží se Vánoce, na které Madita nemá dobré vzpomínky. Nejraději by celou zimu prospala a probudila se až na jaře. Naštěstí jsou tady děti její sestry, které Maditin smutek s dětskou roztomilostí rozptylují. Třeba psaním vánočních dopisů. Co si přejí malí? A co Madita? Svá přání a touhy svěří němému papíru aniž by tušila, že se dopis dostane k někomu, kdo by chtěl vidět, jak se směje a je šťastná.

Velmi příjemné čtení s přesahem, které vás emočně dostane hned na prvních stránkách. Madita se musí vyrovnat s obrovskou ztrátou, což se jí zrovna nedaří, a není se čemu divit. Autorka velmi citlivě popsala smutek a trápení, podobně jako to umí třeba Jojo Moyes – nechybí optimismus a naděje, že bude líp. Štěstí jiskří jako sníh je románem plným adventní pohody a vánoční nálady, která pomalu, ale jistě, samozřejmě za pomocí přátel a nových vztahů, proniká až k srdci Madity.

Pauline Mai píše příjemným stylem, nepotřebuje přemíru „sladidla“, aby ve vás vyvolala správnou romantickou náladu. A tak tady máme další pohodový příběh, v němž má hlavní slovo nejen sváteční zimní atmosféra, ale také rodinná sounáležitost, přátelství a láska.

S knížkou prožijete pohodové chvilky, úsměvné, radostné i vtipné. Německá spisovatelka si drží docela vysokou laťku, můžeme říct, že každá její další knížka je vždycky lepší než ta předchozí a výjimkou není ani ryze vánoční feel good román Štěstí jiskří jako sníh. Můžu ho s čistým svědomím doporučit nejen jako typické vánoční čtení, ale jako celkově milý a pohodový romanticky laděný počin.

Za recenzní výtisk děkuji nakladatelství Cosmpolis, knížku pořídíte na eshopu nakladatelského domu Grada.

Dům v olivovém háji

Po letech strávených ve Státech se Maria vrátila domů, do Řecka. Žije s matkou, která není spokojená s vývojem dceřina života. Ale Marii nic nechybí, je spokojená i bez muže. Ve svém domě v malé přímořské vesnici pořádá kulinářské kurzy. Jediným mráčkem je nevraživost vesničanů, kteří Mariin návrat domů kvitují s nelibostí. Maria si z toho nic nedělá a snaží se ignorovat tajemné výhružné vzkazy, které jí kdosi anonymně posílá. Místo toho se soustředí na práci. Její kurz si objednaly dvě zajímavé ženy. Kayla, anglická televizní hvězda, jejíž osobní život se začíná hroutit a excentrická Alessandra, brutálně upřímná žena, která působí značně sebevědomě, ale také ona něco skrývá. Tyto tři ženy by se za normálních okolností nikdy nepotkaly, nejsou si vůbec podobné, navenek je nic nespojuje. Ale dobré jídlo boří ledy, v Mariině kuchyni se všechny tři postupně poznávají a jedna druhé otevírají.

Dům v olivovém háji se na první pohled tváří jako typická romanťárna, v níž bude hlavní roli hrát jídlo a slunné Řecko. Přestože se romantiky dotkneme, jedná se primárně o společenský román oslavující přátelství mezi ženami a také přírodu – podstatnou roli hrají v příběhu včely.

Maria, Alessandra i nejmladší Kayla už mají něco za sebou, trápí je nedořešené vztahové problémy, láska i rodinné vazby. Navzájem se mohou inspirovat a předat ze sebe to nejlepší. Román sice zpracovává vážná a smutná témata, přesto hýří optimismem, nadějí a je příjemně hřejivý jako ručně pletený svetr od babičky, v němž je nám dobře.

Co se vztahů týče, autorka nic neidealizuje, nepopisuje pouze růžové vztahy. Její hrdinky se mezi sebou hádají, díky složitým povahám si Kayla a Alessandra k sobě hledají cestu poměrně dlouho. Právě to činí příběh lidským a uvěřitelným.

Dům v olivovém háji asi úplně neocení mladé čtenářky, které hledají romantickou lásku v kulisách rozpáleného Řecka a čekají děj například ve stylu Julie Caplin aka Jules Wake. Tohle čtení osloví ženy s životní zkušeností, které už si něco odžily. Téma přátelství mi připomnělo kdysi dávnou sérii Město dívek Patricie Scanlan, v níž pevné pouto mezi kamarádkami hraje velkou roli, a je jedno, jestli se znají od dětství nebo jen pár týdnů.

Pokud hledáte příjemné čtení o životě a vztazích prodchnuté dobrým jídlem, Dům v olivovém háji můžu doporučit.

Za recenzní výtisk děkuji nakladatelství Cosmpolis, knížku pořídíte na eshopu nakladatelského domu Grada.

Pojízdné knihkupectví šťastných konců

Rebecca Raisin si u českých příznivců romantické literatury získala pozornost několika romány. Měla jsem možnost přečíst si knížky Kouzelná Paříž. Obchůdek s knihami a Pojízdná čajovna splněných snů. Pokud si z posleldní uvedené knížky pamatujete Ariu, která jezdila s dodávkou plnou knížek, romantičku truchlící po zemřelém manželovi, máte možnost seznámit se s jejím životem – Pojízdné knihkupectví šťastných konců je právě o ní.

Aria a Rose brázdí cesty se svými dodávkami, aktuálně je čeká Francie, kde chtějí prožít rušné léto. Arii je moc dobře s knížkami a o muže nemá zájem, pořád jí chybí milovaný manžel. Ale když potká Jonathana, jako by se v jejím srdci pootevřela dvířka, i když ona sama si to nechce připustit. Může člověk milovat podruhé, přestože o svou velkou lásku přišel?

Rebecca Raisin napsala nádherný, romantický příběh plný knížek a slunné Francie. Zabývá se v něm otázkou, jestli máme právo zamilovat se po smrti partnera znovu. Není to vůči němu nefér? Nezradíme tím fakt, že byl naší spřízněnou duší? Právě tyto myšlenky létají introvertní Arie celou dobu hlavou a bojí se navazovat vztahy. Její linka je hlavním tahounem děje, nepřijdeme však ani o její kamarády Rose a Maxe, kteří nyní tvoří pár, na ně také čekají zajímavé zážitky. Téma kočování v dodávkách je zajímavé a atraktivní pro všechny, kteří milují neotřelý způsob cestování.

Kromě romantiky se setkáme s úžasnými a sugestivními popisy krajiny i dobrého jídla, které autorka čtenářům servíruje sice jen virtuálně, za to však barvitě a lákavě.

Pojízdné knihkupectví šťastných konců patří mezi oddechové letní čtení, kterých u nás vychází poměrně mnoho, takže musíme pečlivě vybírat. A já knížku můžu doporučit romantičkám všeho věku, protože se naštěstí nejedná o plytkou romanci. Příběh Arii má hluboký přesah, který dodá naději všem, jenž hledají lásku, ale bojí se znovu zamilovat.

Za recenzní výtisk děkuji nakladatelství Cosmopolis, knížku pořídíte na eshopu nakladatelského domu Grada.

Slunce nad zátokou

Cornwall je jednou z destinací, kam bych se jednou ráda vydala naživo. Mám ráda knihy, jejichž děj je do tohoto půvabného místa zasazen, proto jsem přivítala možnost přečíst si Slunce nad zátokou od Phillipy Ashleyové, který se právě tam odehrává.

Mladá archeoložka Rose Vernonová za svůj život vděčí nejen rodičům, ale především anonymnímu dárci kostní dřeně, díky kterému mohla po léčbě těžké nemoci „naskočit“ zpátky a žít znovu naplno. Zjistila, že dárcem je muž z cornwallské vesničky a vydala se tam, aby mu poděkovala. Rose okamžitě zapadá do místní komunity, stává se její součástí a zjišťuje, že dárcem je jeden ze dvou pohledných bratrů. Ani jednomu Rose není lhostejná. Zjistí, který to je, než se do jednoho z nich zamiluje?

Slunce nad zátokou si nehraje na intelektuální četbu, a je jasné, že to nikdo z nás ani nečeká. Autorka rozvíjí příjemný letní příběh, díky lékařskému motivu má přesah, protože Roseino onemocnění nám ukáže, jak je život křehký a stojí za to o něj bojovat.

Velkým plusem je celková atmosféra knížky. Malá rybářská vesnička působí ospale, ale opak je pravdou. Žije v ní tolik různorodých lidí, že je o zábavu i trable dokonale postaráno, o čemž nás autorka přesvědčí díky několika humorným i dramatickým scénám. Pohodovou náladu umocňují popisy cornwallské krajiny, máte chuť ocitnout se tam a nechat se ovívat lehkým vánkem, poslouchat šumění vln a chechtání racků, upíjet horkou kávu a ukusovat croissant s pohledem upřeným na nekonečně širé moře.

Dočkáme se také milostné linie a zápletky, kterou není těžké odhalit, přesto je fajn a do letního období se dokonale hodí. Knížka mi připomněla romány Jenny Colganové, která píše obdobným stylem a jejíž hrdinové jsou podobní těm, které stvořila Phillipa Ashleyová. Něco v životě hledají, lopotí se s láskou a čeká je také nějaké to nedorozumění, než dojde k očekávanému spojení spřízněných duší.

Slunce nad zátokou je milou, letní pohodovkou, která vám zpříjemní dovolenkové chvilky, nenárokuje si nijak vaši mysl, přesto vám vykouzlí lehký úsměv na tváři. Oddechovou, příjemnou romantiku prostě někdy nutně potřebujeme.

Za recenzní výtisk děkuji nakladatelství Cosmpolis, knížku pořídíte na eshopu nakladatelského domu Grada.

Vila v Itálii

Už desetkrát jsme s Julií Caplinovou a jejími hrdinkami cestovali po nejrůznějších destinacích. Poznávali místní kulturu, ochutnávali jídla, zamilovávali se… Nejinak tomu bude i v jedenáctém počinu z volně provázané série Romantické útěky. Tentokrát nás autorka vezme do Itálie, v níž to voní po citrónech a čerstvých bylinkách. Tohle všechno a ještě více je Vila v Itálii.

Angličanka Lia je uznávanou umělkyní, tvoří neotřelé textilní obrazy. Vždy snila o pobytu v Itálii, ale nenapadlo by ji nikdy, že se tam podívá, aby blíže poznala svého otce. Ona sice svého tatínka má, s láskou ji vychoval, ale jen nedávno zjistila fakt, že biologickým otcem je někdo jiný, italský herec Ernesto. Ten má další děti, milující manželku, s níž vyženil ještě další dva syny. Lehkomyslného Leonarda a Raphaela, který je bratrův pravý opak. Svému nevlastnímu otci dělá manažera a nepustí k němu nikoho, koho si předem neprověří. Je tedy jasné, že Lie nevěří a zpochybňuje fakt, že je Ernestovou dcerou, přestože je to pravda a rodinně založený herec i jeho žena ji vítají s otevřenou náručí. Přesvědčit Rapha bude hodně těžký oříšek, a co teprve odolat všemu tomu dobrému jídlu a pití! Tak s tím pojďme Lie pomoct a užít si pravou italskou zmrzl… tedy atmosféru. (A tu zmrzlinu samozřejmě taky ;-))

Ani tentokrát Julie Caplinová neopouští svou osvědčenou šablonu a nenabízí nic, co bychom už z jejích knížek neznali. Máme tady hrdinku, která řeší osobní problémy. Sice nejsou vztahové, ani před nimi neujíždí pryč, tentokrát naopak něco, respektive někoho hledá. A nechybí ani podmračený mužský protějšek, protivný až hrůza. Ale nebyla by to Julie Caplinová, nebyla by to romantická knížka, kdyby v ní chyběla zápletka s láskou. To si užijeme, stejně jako sugestivní popisy místních jídel. Jakmile začnete číst o právě upečené pizze s rajčaty a horkým, roztékajícím se sýrem, který si zlehka pobublává, o pronikavě vonící nastrouhané kúře z citrónů, nebo o hutné, sladké a krémovité zmrzlině, jste tam, kde vás autorka chtěla mít. Tohle čtení cílí hlavně na vaše chuťové buňky. A spolu s dobrotami jsou v popředí také rodina a její pouta.

Julie Caplinová napsala příjemné letní čtení, které zaujme lehkostí, jiskřivostí a lehkou pikantností, tak jak to v romanticky laděných příbězích máme rádi.

Vila v Itálii sice nepřekvapí ty, kteří mají sérii Romantické útěky v malíku, pokud však s knížkami Julie Caplinové teprve začínáte, budete určitě mile překvapeni. Jednotlivé knihy této série se dají číst zvlášť, jsou jen velmi volně provázány vedlejšími postavami, takže jedenácté italské zastavení může být klidně vaším prvním kouskem Romantických útěků. A kam nás vezme příště? Necháme se překvapit, já už možná tuším a pozorní čtenáři taky. 🙂

Za recenzní výtisk děkuji nakladatelství Cosmopolis, knížku pořídíte na eshopu nakladatelského domu Grada.

Světlo nad oceánem

Ivy Nealová se po dvanácti letech vrací do rodného městečka. Když jí bylo osmnáct, rozhodla se osamostatnit a začít sama od nuly v New Yorku. Za sebou nechala rozčarovanou nejlepší kamarádku, zlomené srdce své první lásky a babičku Ruth, která jejím snům fandila a přála vnučce, aby našla své štěstí tam, kde sama chce. Teď je však Ruth po smrti a Ivy se vrací uspořádat pozůstalost i pošramocené vztahy. Autorka Mary Ellen Taylor není českým čtenářkám neznámá, v nakladatelství Cosmopolis jí už několik knížek vyšlo. Pro mě je zatím poslední Světlo nad oceánem setkáním prvním a můžu říct, že dopadlo na výbornou.

Spisovatelka pro svůj příběh zvolila oblíbené střídání časových rovin. Současnou zastupuje Ivy a její návrat domů. Musí se rozhodnout, jak naloží s domem, který po babičce zdědila. Její prvotní plán je jasný, prodá ho a peníze využije pro nový restart. Ale do cesty jí znovu vstupuje minulost a Ivy pomalu vtahuje zpátky. Historická část je zasazena do 50. let 20. století a patří Ruth, jíž v dané době bylo dvanáct a spolu se svou sestřenicí pomáhala rodičům v rodinném hotelovém resortu, kam se na prázdniny uchylovali pravidelní i příležitostní hosté. To léto, kdy je Ruth dvanáct, v prázdninovém komplexu vystupuje zpěvačka, jejíž osobnost dívenku nesmírně fascinuje a k níž se upíná. To léto se stanou věci, které ovlivnily Ruth i její vnučku Ivy, jenž po dávných tajemstvích pátrá a chce odhalit tajemství babiččina života.

Pokud máte autorku načtenou, Světlo nad oceánem pro vás bude známou jízdou po zajetých kolejích jejího stylu a způsobu psaní. Pro mě je knížka absolutní novinkou, co se spisovatelky týče a její pomalejší tempo jsem si hned oblíbila. Obě linie jsou poměrně vyrovnané, s výraznými hrdinkami, které jsou si nesmírně podobné, zejména co se povahy týče. V příběhu se setkáme se zajímavou zápletkou, která přináší napětí i vzrušení, neboť není vše tak, jak na první pohled vypadá.

Světlo nad oceánem je vystavěno na notoricky známém konceptu dvou časových rovin a jednoho velkého rodinného tajemství, přesto není tuctový. Objevuje se v něm spousta vedlejších postav se zajímavými charaktery, třešničkou na dortu je příjemná atmosféra malého přímořského městečka, která dýchá z každé stránky.

Máte-li v oblibě rozplétání tajemství a rodinné příběhy plné emocí, hledáte-li vhodnou četbu pro nadcházející letní sezónu, Světlo nad oceánem si zapište na svůj čtecí seznam, děj knížky plyne pozvolna, stejně jako horké slunné dny.

Za recenzní výtisk děkuji nakladatelství Cosmopolis, knížku pořídíte na eshopu nakladatelského domu Grada.

Pojízdná čajovna splněných snů

Rebecca Raisin se českým čtenářům představila knížkou Kouzelná Paříž. Obchůdek s knihami , pohodovou záležitostí s neodolatelnou francouzskou atmosférou. Aktuálně je na trhu Pojízdná čajovna splněných snů. Co nás čeká? Nové začátky, změna životního stylu, prostě totální restart. Ne, před vámi neleží motivační knížka, ale příjemný feel good román, v němž hrdinka obrátí svůj svět o 180 stupňů.

Rosie si doposud myslela, že žije spokojený život, nalinkovaný přesně podle jejích představ. Má manžela, s nímž žije v klidném vztahu, pracuje jako zástupkyně šéfkuchaře v michelinské restauraci, což Rosii beze zbytku naplňuje, přestože je to práce časově nesmírně náročná. Růžové brýle jí z očí spadnou ve chvíli, když jí manžel daruje k narozeninám rozchod, protože se rozhodl založit rodinu se svou milenkou. Pachuť zrady a smutku zapije Rosie alkoholem tak mocně, až v opilosti koupí obytnou dodávku.

A možná je právě toto všechno správným impulsem. Rosie opustí Londýn, práci a vydá se v obytňáku zvaném Růžena na cesty po Anglii. Nomádský život se jí zalíbí a když potká Ariu, která už takhle žije delší dobu, jezdí spolu. Aria, která provozuje pojízdné knihkupectví, je Rosiin přesný opak – chaotička, knížky se jí válejí úplně všude. Rosie si otevře pojízdnou čajovnu, v níž podává tradiční pokrmy sytící tělo i duši a k tomu míchá báječné čajové směsi. S Ariou tvoří báječnou dvojku kamarádek, které si navzájem pomáhají. Ale co muži? Jak si poradí s Maxem, který vypadá jako ztepilý Jason Momoa, přitom nesnáší cukr a tuky a je přísný vegan, takže Rosiiny koláčky jsou pro něj zlo? A co Ollie, jehož zná pouze z internetové komunikace a který jí radí s nástrahami nomádství? Ano, máme před sebou klasickou romanci se vztahovým trojúhelníkem. Jak to asi dopadne?

Musím říct, že Pojízdná čajovna splněných snů se mi líbila o fous víc než Kouzelná Paříž. Sedla mi do nálady, trefila se do vkusu. Zaujalo mě Rosiino nomádství, líbilo by se mi trávit takhle prázdniny. Neotřelým prvkem bylo míchání čajových směsí, které Rosie prodávala, klidně bych přivítala, kdyby tato činnost byla do příběhu zakomponovaná ve větší míře. A vztahové trable, bez nichž by tento žánr nebyl úplný? Autorka umně zamotala nitky mezi Rosie a Maxem i Olliem, aby nabídla zajímavé vyústění s přesahem.

Ani tento román nevybočuje z řady typických romancí, v nichž hlavní postavy od základu mění své životy, rozhodují se mezi muži, vaří. Ale pořád nás to baví. Kdybychom tento příběh míchali ve stylu Rosiiných čajů, byla by to trocha Julie Caplin, trocha Jenny Colgan, špetka Emily Henry, prostě esence příjemné, pohodové romantiky, která řeší i vážnější věci.

Rebecca Raisin píše pohodově a lehce, její knížka si nehraje na nic složitého, naopak, je to perfektní oddechová četba, když potřebujete relaxovat a vypnout.

Za recenzní výtisk děkuji nakladatelství Cosmopolis, knížku pořídíte na eshopu nakladatelského domu Grada.

Připoutaná

Jednoho dne zmizí Leigh Fletcherová, manželka, nevlastní matka dvou chlapců, zaměstnaná žena. Manžel netuší, kde by mohla být, jeho žena během týdne pendluje mezi náročným zaměstnáním, za kterým dojíždí a rodinou, takže mu nepřišlo zvláštní, že se pár dní neozvala. Pak zmizí Kai Janssenová, manželka bohatého holandského obchodníka. Ani po ní není vidu ani slechu, jako by se vypařila. Obě ženy žily v odlišných prostředích a neměly nic společného. Nebo ano? Policie má před sebou zapeklitý případ, který bude těžké rozlousknout a vyřešit.

Adele Parksovou mám načtenou, její knížky patří mezi mé oblíbené, ať už píše společenské rodinné romány, které dříve vycházely v nakladatelství Domino, nebo psychothrillery, jako jsou nedávný počin Jen moje štěstí a aktuální novinka Připoutaná, které vydalo nakladatelství Cosmopolis – a doufám, že vydávat autorčiny knížky bude dál, protože je vážně dobrá v tom, jak dokáže reálně popsat běžný rodinný život a zakomponovat ho do svých thrillerově laděných příběhů. Vlastně to skoro všichni známe – hektická doba drtí vztahy, partneři na sebe nemají moc času, pubertální potomci dokážou rodiče vytočit na maximum – jak to všechno ukočírovat? A to mají hrdinové knih Adele Parksové ještě co do činění se zločinem!

O thrilleru Připoutaná už nemůžu prozradit víc, abych potenciální čtenáře nepřipravila o jeden z nejvýživnějších momentů četby. Skvělý zvrat, originální zápletka a postavy, kterým se bojíte věřit, protože příliš důvěryhodně nepůsobí. Každý něco skrývá, má tajemství, o kterém se policii neříká.

Tak snad jen napíšu to, že Připoutaná je čtivá a napínavá záležitost, autorka vás nechává v nejistotě po celou dobu, aby vás pak postavila před poměrně šílený dějový kotrmelec. Konec jsem četla dvakrát, protože jsem tomu nemohla uvěřit.

Adele Parksová mě i touto knihou ujistila, že je výbornou pozorovatelkou lidských životů a své poznatky umí přetavit v příběh s psyychologickými i detektivními prvky, v němž není nic jen černé a bílé.

Za recenzní výtisk děkuji nakladatelství Cosmopolis, knížku pořídíte na eshopu nakladatelského domu Grada.

Smrt mezi řádky

Roach a Laura, Laura a Roach. Knihkupkyně a kolegyně, které se spolu potkávají na krachující pobočce řetězce knihkupectví Spines. Roach je tam zaměstnaná delší dobu a jako fanynka true crime hltá knížky týkající se tohoto tématu a také podcasty. Když se potká s Laurou, která přichází s dalšími knihkupci dát její pobočku dohromady, cítí s ní jistou spřízněnost a je nové kolegyni neustále v patách. Lauře je to velmi nepříjemné, sama se potýká s vlastními problémy, které ji přerůstají přes hlavu a probouzí její nejhorší démony. Roach je na koni, neboť Laura ve svých nejhorších stavech prozradí příčinu svého špatného psychického stavu, je to něco, co Roach fascinuje a nenechá proto Lauru na pokoji. Čím větší posedlost, tím víc stoupá napětí. Kam taková obsese jiným člověkem může zajít?

Přiznám se, měla jsem obavy z toho, jak na mě bude knížka působit. Smrt mezi řádky má tak trochu vlažné recenze a proto na vás nevyskakuje v knižních tipech na prvních místech. Za sebe můžu říct, že to bylo milé překvapení, pokud tak můžu nazvat dojem z psychothrilleru. Bavilo mě jak střídání úhlů pohledu, kdy promlouvají obě hrdinky, Roach i Laura v ich-formě, takže máte na talíři verze jich obou a je na vás, kam se přikloníte. Roach je jednou z nejméně sympatických postav, s jakými se můžete v knížkách setkat. Je vlezlá, odpudivá, jde z ní strach, vyvolává nepříjemné pocity. Laura bude mít zřejmě sympatií víc, ale ani ona se nechová vždy skvěle, občas je povýšená, když se napije, neví, co dělá a zvyšuje se její agresivita. Chápat budete příčinu těchto výkyvů, přesto byste obě potkat nechtěli.

Smrt mezi řádky je debutem Alice Slaterové a já říkám, že docela dobrým, máte-li rádi pomalejší tempo vyprávění, lehké stupňování napětí a nepříliš jasné konce, u kterých musíte číst mezi řádky. Psychothriller s jedovatě zelenou obálkou nabízí také náhled do světa knihkupců, který vám představí „zevnitř“. Poznáte, jak to chodí na prodejně, jak se navzájem vidí prodavači a jejich zákazníci. Jako knihovnici mě tento vhled bavil, zasazení temného děje do světa knížek je skvělý tah.

Čtení ve vás může vyvolat i nelibé pocity, příběh je nasáklý litry alkoholu, který do sebe postavy lijí téměř ob stránku, atmosféra je místy hustá i hnusná, autorka velmi podrobně popisuje stavy hrdinek, zaměřuje se hodně na pocity a představivost čtenářů, cítíte veškeré pachy a vůně, vnímáte každý dech Roach a Laury. Tohle je hodně tísnivé a temné a jedovaté.

Chcete vědět, proč někoho tolik fascinuje true crime? Kam až může vést stalking? A máte rádi, když ve vás thriller vyvolává lehce paranoidní pocity strachu, že se musíte neustále ohlížet, jestli je kolem vás vše v pořádku? Tak směle do čtení.

Za recenzní výtisk děkuji nakladatelství Cosmopolis, knížku pořídíte na eshopu nakladatelského domu Grada.

Vánoce na skotském hradě

Vítejte v malé skotské vesničce Christmas Village, jejíž název se k aktuálnímu období hodí. Je totiž před Vánoci, venku hustě sněží a mladá učitelka Belle, již sněhová přeháňka zaskočila, srazí svým kolem Edinu, starou paní, obyvatelku místního hradu. Belle se nabídne, že se na hrad nastěhuje a pomůže, než se Edině zahojí zraněná noha. To se příliš nepozdává Jackovi, vnukovi staré paní. Ten nikomu nedůvěřuje a nevěří, že by někdo mohl mít dobré úmysly a neplánovat něco nekalého. V Belle vidí vetřelce, který jde po majetku, ale ani on nepůsobí věrohodně. Babičku mnoho let neviděl a teď se najednou objeví a všechno kritizuje, takže ani Belle si o něm nemyslí nic dobrého. Navzájem se hlídají a kontrolují, co dělá ten druhý a jak se chová k Edině. Ale znáte to, co se škádlívá, to se rádo mívá, protiklady se přitahují, a tak dál, a tak dál. Navíc se blíží Vánoce a nejen děti z Belliny třídy napsaly vánoční dopisy plné přání…

Donna Ashcroftová, autorka romantických knížek, je velkou kamarádkou Julie Caplinové, která píše stejný typ románů. Pokud jste tedy fanoušci série Romantické útěky, jíž se Caplinová proslavila, bude se vám zamlouvat i počin Donny Ashcroftové Vánoce na skotském hradě. Máte-li romantiku načtenou, knížka vám nic nového nepřinese, jede na vlně vztahovek, v nichž se hlavní hrdinové nejprve nesnáší a pak… No však je to určitě jasné. Ale i tady je cestička ke štěstí lemována trním. Oba hrdinové, ve větší míře tedy asi Jack, mají traumata z dětství, která si přenesli i do dospělosti. Jeden není schopný věřit v dobro a ten druhý se zase bojí komunikovat s blízkými.

Autorka napsala kouzelný romantický příběh, jehož atmosféra je umocněná nejen předvánočním časem, ale hlavně tím, kde se odehrává, už jen název vesnice Christmas Village je všeříkající. Jedná se o kouzelnou vísku plnou lidí, kteří si navzájem pomáhají, vytvářejí tak typickou vánoční idylku. Donna Ashcroftová stvořila nenáročný příběh, jehož poselstvím není přivést vás do varu akčními scénami a napínavou zápletkou, ale uvést do poklidné nálady a sváteční atmosféry, což zejména v těchto dnech potřebujeme jako sůl. Bavit vás bude také jedna zvířecí postava, milý, přítulný, leč lehce toulavý oslík Bob, který romantickému příběhu dodává špetku humoru.

Vánoce na skotském hradě jsou ve svém žánru příjemnou pohodovkou, která potěší všechny romantické duše a milovníky starých anglických sídel. Mezi námi, příběh „zámecké paní“ Ediny by podle všeho stál za samostatný příběh, co vy na to, paní Ashcroftová?

Za recenzní výtisk děkuji nakladatelství Cosmopolis, knížku pořídíte na eshopu nakladatelského domu Grada.

Design a site like this with WordPress.com
Začít