Geniální Agatha

O víkendu jsem sáhla po své oblíbené Agathě Christie. Přelouskala jsem Vlak z Paddingtonu a jako vždy naletěla…příjemně 🙂 Myslela jsem, že už mám odhaleného vraha a ejhle! Zásah vedle. Agátka jako vždy dokázala svést čtenáře na nesprávnou stopu, aby pak předvedla perfektní a nečekané rozuzlení. Nedalo mi to a v neděli jsem rozečetla další její detektivku Zlatá brána otevřená. Čtu její detektivky dost často, některé i vícekrát a skoro nikdy si nemůžu zapamatovat kdo je vrah, tak mistrně píše. Nebo vlastně psala….do literárního nebe se odebrala v roce, kdy jsem se já narodila.

Miluju její životopis, který napsala. Skvěle a poutavě v něm popisuje svůj život od dětství, přes první nepovedené manželství, až do pozdních let, kdy byla podruhé šťastně vdaná za archeologa. Sama autorka prohlásila, že se nepokouší o vědecký popis svého života, ale jen o pár střípků vzpomínek. Psala ho v letech 1950 – 1965 a nezmínila se v něm vůbec o svém záhadném zmizení. Knižně byl životopis vydán až po její smrti.

Nadílka

Vyrazili jsme včera do Levných knih. Název obchodu ve mně evokuje krámek se zbožím, které už nikdo nechce. Ale omyl je pravdou. Levné knihy nabízejí skvosty, které v běžných knihkkupectvích nejsou. A jsou-li, zaplatí za ně čtenář mnohem víc. Nevím jakým systémem se dostávají knihy na pulty LK. Jsem ráda, že jsem si tam mohla pořídit zásobu čtiva pro sebe a pro své blízké pod stromeček. A po čem jsem sáhla?
Já si nadělila: trilogii od Patricie Scanlan: Město dívek, Město žen, Město života, Jane Green: Jsem v tom, D. H. Lawrence: Synové a milenci, Carol Cadwalladr: Rodokmen. Dvě posledně jmenované jsem nečetla, tak se už těším.
Babičky dostanou: Jedna detektivky od Faye Kellerman – já mám ráda thillery, které píše její muž Jonathan. Druhá babička si počte v mladší sestře slavné Daphne du Maurier, Angele: román Treveryan jsem jí vybrala a pak oddechovku od Zoë Barnes: Hnízdečko pohody, ty dvě si pak přečtu taky.
Objevila jsem, že tam mají některé díly Dynastie Morlandů za 20 kaček, to jsem zaváhala, že jsem je nevzala, tak zase příště 🙂

Pro Kat…(ona ví :) )

K obědu se čas již chýlí,

co si dám, přemýšlím chvíli.

Chtělo by to maso chutné –

bílkoviny, ty jsou nutné.

Kráčím krokem svižným vpřed,

ať jsem v Masně teď a hned.

Zálibně se kolem koukám,

o mase si píseň broukám.

Vida, čerstvá zabíjačka,

no to bude zabíračka

abych dobře vybrala

a pak si pochutnala.

Jaké krásné jelito tu vidím,

až se za své chutě stydím.

Šup a už ho v tašce mám,

jej, jak já si pochutnám.

Doma honem česnek krájím,

ať se hezky rychle najím.

Olej už na pánvi škvíří,

hodina Há se kvapem blíží.

Jelítko se hezky hřeje,

na talíři chléb se směje.

To je dobré, mňam mňam mňam,

vidličku už v ruce mám.

Dobrou chuť vám přeji milí,

jdu si užít tuhle chvíli.

Pro Kat..doufám, že už se ti sbíhají sliny 🙂

Jede jede poštovský panáček

Ráno přišel pošťák Pat a donesl velký a hlavně docela těžký balík.

Já: Nepatří to spíš nahoru na dospělé než k nám?

PP: Já nevím, kam přesně to patří. Nechám vám to tady dole, nahoru se s tím už nepotáhnu.

Tomu se tedy říká galantní chlap 🙂

Logická hádanka: Kdo se s tím nakonec nahoru táhnul?

Po vybalení jsem zjistila, že se jedná o statistické deníky na příští rok a po částech jsme je s kolegyní vynesly na sekretariát v prvním poschodí 🙂

Filmová nadílka

Koukám do programu, co nám letos TV stanice nadělí. Všichni si přijdeme na své. Já se budu těšit na HP a Ohnivý pohár, Lásku nebeskou, kterou, i když mám doma, tak si ujít nenechám, Hledání Země Nezemě a Stopy ve sněhu – ten jsem viděla jednou a byla z něj úplně paf. Musela jsem si pak sehnat i knížku, podle které byl natočený. No jo, Gabriel Byrne nestárne a pořád má něco do sebe. Malej se těší na Shrekoledu, Mr. Beana a na svůj dennodenní příděl z Jetixu a Minimaxu. Velkej bude žhavit dráty našeho písíčka.

Harry a ti druzí

Dnes byla na programu dne beseda se čtvrťáky. V létě, pod vlivem intenzivní četby HP, jsem vymyslela besedu o Harrym a o fantasy literatuře jako takové. Čtvrťáci byli mí pokusní králíčci. Vyfasovala jsem třídu neskutečně živých exemplářů. Ale myslím, že se jim to líbilo, hlavně ukázka z Relikvie smrti – O devatenáct let později. Akorát jsem jim tvrdila, že budou na Primě vedle Ohnivého poháru dávat i Fénixův řád a nemůžu ho v programu najít…

Buď to okamžitě vypustili z hlavy, jako všechno, co se jim v rámci výuky do hlav nalívá nebo mě budou na Vánoce proklínat.

Skleróza nebolí

Po obědě přišla malá čtenářka se svou maminkou vrátit knížky. Mamince se nelíbilo, že si dcerka půjčila něco bez jejího vědomí. Holčička totiž u nás byla se třídou na besedě a jak to tak bývá, děti si napůjčovaly knížek do aleluja. Jenže většina z nich o tom doma neřekne, zapomenou je vrátit a pak se rodiče diví, když jim domů přijde upomínka. A kdybych jim pořád dookola neříkala, na jak dlouho to mají…

Digitální věk = ztráta průkazky s ručně vepsanou dobou půjčení 🙂

Design a site like this with WordPress.com
Začít