Zlodějka knih

Silný, emotivní příběh, jehož vypravěčkou je sama Smrt. Na začátku poznáváme malou, vystrašenou desetiletou dívenku Liesel vydávající se na cestu k adoptivním rodičům. Smrt, ve svém jádru laskavá a citlivá, sleduje bedlivě dívenčiny osudy, sbližování s pěstouny Hansem a Rosou, přátelství s chlapcem Rudym a židovským boxerem Maxem. V dusné atmosféře nacistického Německa jsou pro Liesel jediným východiskem slova. Slova, která miluje a chce znát jejich význam. Liesel ve vypjatých situacích krade knihy, každá z nich má pro ni určitý význam. Zdálo by se tedy, že je holčička skvělou čtenářkou, tou se však stává postupem času za pomoci laskavého pěstouna Hanse. Liesel se ve čtení zdokonaluje a dokonce předčítá lidem v protiatomovém krytu. Její pěstouni prokážou velkou odvahu, když doma ukryjí židovského boxera Maxe. Ten v temném sklepě pro Liesel sepíše povídku na vytrhané listy Hitlerova Mein Kampfu. Válka však nezná bratra, osudy všech má v rukou všemocná Smrt…
Téma holocaustu je zpracováno v mnoha románech, a právě Zlodějka knih je jednou z těch, které si právem zaslouží být nazývány bestsellerem. Čtenářský zážitek je umocněn i stylem, kterým je kniha napsána.

Palačinky s pepřem


Soňa je mladá třicetiletá žena, která je po autonehodě upoutána na invalidní vozík. Srazil ji vlivný ředitel jednoho podniku. Aby umlčel svědomí, nabídl jí vedle odškodného místo recepční ve firmě. Soňa tam nastoupí a dostane nápad, jak se muži pomstít. Začne jemu i ostatním zaměstnancům firmy posílat anonymní dopisy. Všechny ovládne strach, zaměstnanci se podezírají mezi sebou. Do toho sledujeme i osobní příběh ředitele, který žije s manželkou, ale zároveň udržuje milostný poměr se svou zaměstnankyní. Ta je jednoho dne nalezena mrtvá….
Zajímavý příběh, po dlouhé době český románek, který se mi četl výborně, má švih, spád i napětí.

Maorčina píseň


Druhý díl velké ságy o osudech dvou žen na Novém Zélandě vypráví dál jejich příběh. S Helen a Gwyneirou se znovu setkáváme jako s postaršími dámami. Helen vede malý hotel a žije se synem Rubenem a snachou Fleur a jejich dětmi. Gwyn vede farmu, vzala si svou dávnou lásku a vychovává vnučku Kuru. Právě osudy talentované, pěvecky nadané Kury a její sestřenice Elaine sleduje autorka v Maorčině písni. Elaine pomáhá babičce v hotelu, kde se zamiluje do nově příchozího hosta, tajemného Ira Williama. Ten její city opětuje, na návštěvu však přijíždí Gwyn s Kurou. William je krásnou Kurou zcela očarován, ani on jí není lhostejný. Vyhrát může jen jedna z dívek… Nakonec je to Kura, vdá se za Williama a odjíždí zpět na farmu. Zklamaná Elaine se později provdá za bohatého farmáře. Ani jedna ze sestřenic však není šťastná. Spolu se setkávají v jednom malém městečku. Obě skrývají nějaká tajemství…Dokážou najít společnou řeč a vylepšit rodinné vztahy. I tento díl se mi četl moc dobře a můžu jen doporučit.

V zemi bílého oblaku


První díl historické ságy vypráví osudy dvou mladých žen, které se v roce 1852 vydaly z Anglie na Nový Zéland hledat životní štěstí. Helen je energická vychovatelka, která touží po vdavkách. Chce hodného manžela a děti. Odepíše na inzerát, ve kterém farmář hledá manželku (neplést se známou reality show 😉 :-D). Helen se vydá na dlouhou plavbu s několika malými dívenkami ze sirotčince, které se mají stát služkami. Na palubě lodi potkávají mladičkou Gwyneiru pocházející ze šlechtické rodiny, která se v daleké zemi má také vdát, ovšem ne ze svého rozhodnutí. Obě dívky, které nic netuší o svých budoucích manželích, se spřátelí. Přátelství trvá dlouhá léta, i přesto, že oba jejich muži se k smrti nenávidí. Ani jedna z nich není v manželském svazku šťastná. Gwyn porodí dceru Fleur a Helen syna Rubena, kteří se do sebe zamilují…Z povzdálí také sledujeme osudy dívek ze sirotčince, které jsou provázány s Helen a Gwyn.
Nádherné vyprávění, nechybí romantika, napětí a výborné vylíčení mezilidských a rodinných vztahů.

Nevidím, ale vnímám….

Dnes jsme v rámci vzdělávání knihovníků s kolegyňkami absolvovaly přednášku, na kterou se nám nejprve moc nechtělo. Bály jsme se, že to bude jen dlouhé monotónní vyprávění o něčem. To něco byla práce se zrakově postiženými lidmi a vůbec to nebylo dlouhé ani nudné. Příjemná, mladá lektorka začala testem. Měly jsme zodpovědět deset otázek, které se týkaly její osoby. Tak jsme zjistily, jestli dokážeme člověka odhadnout na první pohled, jestli se řídíme intuicí nebo rozumem. Vyšla mi intuice, některé odpovědi jsem zvažovala, jiné střílela od boku, ty, nad kterými jsem přemýšlela, jsem pak napsala špatně. Takže se mi potvrdilo mé tušení – mám někdy takový pocit, že bych měla něco udělat, neudělám to tak a pak zjistím, že jsem to udělat měla. Asi jako většina z nás. :). Prostě by měl člověk na svou intuici dát.

Pak jsme si zkoušely jaké to je být nevidomým a průvodcem těchto lidí. Ve dvojicích jsme se v těchto rolích prostřídaly. Jako průvodce jsem měla velkou zodpovědnost, snažila jsem se popisovat okolí, překážky, někdy jsem zapomněla, měla jsem pocit, že se nemůžeme bavit normálně o různých věcech, to bych asi nestíhala :). Zkušení průvodci to však dokážou. Jako nevidomá, s klapkami na očích, jsem se cítila zvláštně. Sluch jsem měla jako netopýr, zdálo se mi, že před námi dusají koně a ona to byla jakási dáma v botách na podpatcích :). Z auta, které bylo od nás hodně daleko, jsem taky neměla dobrý pocit, bála jsem se, že mě srazí. A nejhorší věc je přechod ze slunce do stínu, myslela jsem, že na mě něco padá. Nepříjemné bylo také nevědět, kde přesně se nacházíme, i když jakous představu jsem měla.
Jaký skvělý pocit byl, když jsem klapky mohla sundat a zase normálně vidět. Skláním se hluboce před všemi, kteří „klapky“ sundat nemůžou….

Černobílý svět

Není divu, že se tenhle úžasný román stal bestsellerem. Všichni známe horký americký Jih z románů, filmů a seriálů, počínaje temperamentní kráskou jménem Scarlett O´Hara, přes hrdiny seriálu Jih proti Severu, až po úžasného řidiče slečny Daisy. Ve všech těchto (a dalších) dílech poznáváme atmosféru amerického Jihu spíše z té „bílé“ strany. Jakým překvapením je tedy román Černobílý svět, který líčí život především z pohledu černošských hospodyň pracujících v bílých rodinách. Na vyprávění Aibileen a Minny poznáváme dokonalou americkou společnost i z druhé stránky. Kniha čtenáře zavádí do začátku 60. let, kdy jsou ve Spojených státech daná pevná pravidla. Černí nesmí do míst, kam chodí bílí. Hospodyně a chůvy na jedné straně mohou opečovávat děti, krmit a objímat je, starat se o domácnost, ale nesmí používat stejná zařízení, jako jejich zaměstnavatelé. Absurdní. Ženy, vesměs paničky v domácnosti, které nemají na starosti nic jiného, než probírat nejnovější drby a peskovat své hospodyně, se scházejí na pravidelných setkáních Ženské ligy nebo bridgového klubu. Jednou z nich je mladá, svobodná Skeeter,také jedna z vypravěček, která jako jediná pociťuje nespravedlivost v letitém uspořádání vztahů mezi bílými a černými. Snaží se o změnu, začne tím, že se tajně sblíží s Aibileen, kterou přiměje k vyprávění o životě hospodyně v jižanské rodině. Skeeter má literární ambice a napadne ji, že by mohla vydat knihu s příběhy černošských hospodyň. Díky událostem spojenými s rasovou nesnášenlivostí, se strhne lavina, o rozhovor do plánované knihy mají zájem další hospodyně. Vyjde kniha? A jaký dopad bude mít na upjatou jižanskou společnost? O tom všem si čtenář přečte v tomhle úžasném, barvitém románu autorky Kathryn Stockett. Já sama jsem z něj byla velmi nadšená, nemohla jsem se odtrhnout. Můžu jen doporučit.

(recenze reading copy pro Knižní klub)

Sběratel nevěst

Román Sběratel nevěst je další ze skvělých knih amerického spisovatele Teda Dekkera. Sériový vrah si pořizuje sbírku krásných nevěst. Jejich těla lepí na zeď a paty jim provrtává vrtačkou, dívky tak umírají na vykrvácení. Vrah u nich nechává vzkazy, které jen zdánlivě nedávají smysl. Příběh začíná nálezem čtvrté oběti. Případu se ujímají agent FBI Brad Reines a psycholožka Nikki Holdenová. Začíná lov na mimořádně surového psychopata. Okolnosti agenty zavádí do střediska, kde žijí pacienti s různými formami psychických onemocnění. Jejich schopnosti Brad zkusí využít při luštění podivných vzkazů vyšinutého zabijáka. Ten si s vyšetřovateli pohrává, zavraždí další dívku a do jeho spárů se dostává také psycholožka Nikki. Nastává boj s časem a se zvrácenou myslí sériového vraha. Román Sběratel nevěst je čtivý, napínavý, chvílemi mi běhal mráz po zádech. Autor opět dokázal, že umí zaujmout nejen dějem, ale především tím, jak dokáže vykreslit vrahovo myšlení a umožnit tak skvělý čtenářský zážitek.

(recenze pro Metaforu)

Poslední noc na Klikaté řece

Zatím poslední román z pera oblíbeného amerického autora vypráví rozsáhlý příběh kuchaře Dominica a jeho syna Daniela. Dominic pracuje ve dřevařské osadě jako kuchař. V tomto drsném prostředí vychovává jediného syna Daniela, jehož matka zemřela za tragických okolností. Jejich společným přítelem je dřevorubec Ketchum. Jedné noci malý Danny neúmyslně zabije otcovu milenku Indiánskou Jane, kterou si splete s medvědem. Oba musí urychleně opustit osadu a městečko kde žili, a prchnout před žárlivým přítelem Indiánské Jane, konstáblem Carlem. Jakýmsi „tichým“ společníkem jim je Ketchum, který zpovzdálí sleduje jejich další osudy a varuje je před prchlivým Carlem, který je nepřestával hledat. Dominic pracuje jako kuchař v několika restauracích v Kanadě, z Dannyho vyroste úspěšný spisovatel, který do svých románů vnáší autobiografické prvky ze svého života (stejně jako John Irving). Ketchum oba občas navštěvuje a Daniel se dozvídá, jak to doopravdy bylo se smrtí matky, která byla až doposud opředena tajemstvím. Po mnoha letech, když už si otec se synem myslí, že je dávná tragédie již dávno zapomenuta, se objeví Carl….
I v tomto románu se objevují typické irvingovské motivy jako ztráta rodičů, medvědi, zvláštní sexuální vztahy nebo smrtelné autonehody. Není zde postava jediného hlavního hrdiny, a také ženy jsou zde zastoupeny jen okrajově, i když v celém příběhu hrají podstatnou roli. Příznivci Johna Irvinga si opět přijdou na své, román je velmi čtivý s působivou atmosférou.
Design a site like this with WordPress.com
Začít