146. stránka

Co se stalo, když jsme přicházeli na svět……

…aneb najděte si noviny ze dne vašeho narození, zjistíte zajímavé věci. Já třeba toto:

5. 11. 1976: Nové národní vlády jmenovány! Přírůstky zvířat sladit s dostatkem krmiv! Lesní hospodářství ČSR vykročilo do pětiletky dobře! V bulharském závodě Najdena našli cestu ke zvýšení výroby! Národní hokejová liga: TJ Prostějov – MDS Olomouc: 2:4! 1. program ČST ve 20.10: Sejdeme se na Vlachovce! Noční teploty kolem 5 st, denní 7 – 10 st.

Archiv novin k nahlédnutí zde

A pak, že v knihovně není sranda….

Hlášky dne:

„Dobrý den, já bych si vzala jeden počítač.“ (slečna chtěla na internet)

„Dobrý den, jmenuju se tak a tak a chtěl bych protáhnout knížky“ (chtěl je prodloužit)

„Máte V zámku a podzámku?“ (pán byl Slovák, takže to řekl správně, ale i tak to bylo kouzelné)

„Dobrý den, nebyla tu prosím taková černovláska?“:D.) Vzhledem k tomu, že od 12 do teď tu prošlo nějakých 150 lidí, fakt nevím)

A jeden reálný zážitek:
Stojí dvě blondýny ve dveřích a rozhodují se, která do nich půjde první.
Nakonec ta vyšší pokynula rukou menší a řekla jí: „Dneska jdeš první ty“ :)))))))

Pátá kniha Mojžíšova

Během dvou po sobě jdoucích nedělních nocích jsou nalezeni dva mrtví muži a jeden těžce zraněni. Motiv činu je nejasný, oběti nemají na první pohled nic společného. Zraněný muž, který jen náhodou přežil, požádá o propuštění z nemocnice na vlastní žádost, zdá se, že před policií něco tají. Hlavní vyšetřovatelka Ingrid Bergmanová a její tým před sebou mají nelehký úkol, vypátrat vraha nebude snadné. Obracejí se proto na veřejnost se žádostí o pomoc. Vyslechnou spoustu telefonátů, mezi kterými se opakuje jeden, jehož autor se odvolává na citáty z Páté knihy Mojžíšovy, sebe prohlašuje za proroka soudného dne. Vyšetřovací tým během pátrání zjišťuje zajímavé informace o obětech, které přece jen měly hodně společného…
Výborná švédská detektivka, ve které se autorka zabývá kontroverzním tématem, o kterém se ve společnosti příliš nemluví.

Myši

Naprosto uchvacující thriller z pera britského autora Gordona Reeceho. Jakmile jsem otevřela první stránku, nemohla jsem se odtrhnout. Svůj příběh vypráví šestnáctiletá Shelley, která sebe i svou matku považuje za šedé, bezvýrazné, nenápadné myši. Stěhují se do domu na samotě, kde obě hledají klid, Shelley byla šikanována svými spolužačkami ve škole, její matka se vyhýbá bývalému muži a otci Shelley. Po přestěhování vedou klidný život, matka pracuje v právnické firmě, Shelley je doma, kam za ní dochází učitelé. Všechno by bylo v pořádku, kdyby….Kdyby jedné noci do domu nevnikl zdrogovaný mladík. Od té chvíle je vše jinak, „obyčejné“ vloupání se mění v boj o život. Mají dvě „šedé myši“ šanci ubránit se? Je známo, že dostane-li se kočka do myší díry, nikdy neodchází bez kořisti… Napínavý, výborně napsaný thriller, který zhltnete během jednoho dne.

Když se řekne Fuchsoviny II

Když loni v červnu vyšla první kniha fejetonů oblíbené české autorky, měla velký úspěch u čtenářů. Irena Fuchsová tedy začala připravovat knihu Když se řekne Fuchsoviny II, která zaujme stejně jako její předchůdkyně. I v této knize se čtenář dozví novinky z Kolína, poznává oblíbené přátele Ireny Fuchsové nebo zajímavé lidi z jejího okolí. Kniha je rozdělena do několika částí, ve kterých autorka vzpomíná na své lázeňské pobyty a setkání s pacienty, kteří se zapsali do jejího života. Nechybí ani zážitky profesní, Irena Fuchsová pracuje jako nápověda v Činoherním klubu. Dalšími kapitolami je cestování a fejetony, které píše pro magazín Ona Dnes. Autorka si všímá běžných každodenních věcí, které jiní přecházejí bez povšimnutí, dokáže je popsat zajímavým způsobem. Proč by se měli jen rodiče ptát svých dětí na to, co bylo ve škole? Nebylo by hezké, kdyby se na jejich pracovní den ptali i jejich potomci? Proč se z usměvavé sousedky najednou stala vážná paní? Jsou všichni mladí lidé neochotní a zahleděni sami do sebe? O tom všem dokáže Irena Fuchsová poutavě psát ve svých čtivých fejetonech.

Báječný rok

Deník Báječný rok je prvním pokusem oblíbeného autora o přiblížení svého života čtenářům. Barvitá kronika popisuje nejen spisovatelovy všední dny, ale také jeho profesní zážitky. V roce 2005 slaví tři roky od svatby s manželkou Veronikou, se kterou má dceru Sáru a zrovna čekají narození druhého dítěte, holčičky Báry. Střídavě žijí v pražském bytě a v domě na Sázavě. Vieweghův otec je těžce nemocen, problémy se odrážejí na autorově psychice, má obavy o své vlastní zdraví. Michal Viewegh glosuje každodenní příhody z běžného života, jakož i zážitky z cest po republice, kdy jezdí do knihoven na autorská čtení. Sbírá nápady na další knihy a konzultuje natáčení úspěšných snímků Román pro ženy a Účastníci zájezdů. Viewegh také sleduje literární recenze, které se týkají jeho děl. Jeho tvorba je mezi čtenáři úspěšná, knihy se prodávají, ale kritikové jej v lásce příliš nemají, což spisovatel ve svém deníku často rozebírá. Čtenář má možnost poznat osobnost Michala Viewegha, nahlédnout do jeho soukromí, poznat jej blíže skrz rodinu a přátele. Jeho zápisky jsou velmi čtivé, trochu kontroverzní a sebestředné, zároveň také velmi intimní a lehce sebeironické, autor si dokáže udělat legraci i sám ze sebe.

Další báječný rok

Michal Viewegh, jeden z nejznámějších českých spisovatelů, dostál svému slibu a po pěti letech se vrací k deníkovému žánru. Jeho druhý deník, opět vycházející knižně, je mozaikou autorových osobních prožitků. Viewegh v něm popisuje jak všední příhody z rodinného života tak i profesní zážitky z celorepublikových cest za čtením nebo psaní nového románu (Biomanželka). Opět se setkáváme se spisovatelovou ženou Veronikou, dcerami Míšou, Bárou a Sárou. Viewegha poznáváme nejen jako plodného spisovatele, ale především jako manžela a otce. Rok 2010 mu přinesl literární úspěch s románem Biomanželka, mezi populární filmy se zařadil snímek Román pro muže, který byl natočen podle Vieweghova stejnojmenného románu. Vedle příjemných okamžiků autor prožívá i chvíle smutné, umírají mu nejbližší přátelé a on se tak vrací ke smrti svého otce, se kterou se nevyrovnal. Michal Viewegh ve svém deníku glosuje literární kritiky, které se vztahují k jeho dílu. Jak sám přiznává, vyjadřovat se bude pouze k těm kladným, záporné ponechá bez komentáře. Deníková kniha „Další báječný rok“ přináší Vieweghův detailní portrét se všemi klady i zápory, jichž si je spisovatel vědom. Můžeme jen doufat, že se autor k publikování svých deníkových zápisků opět někdy vrátí.

Klub radostí dnešního dne

Tento román se zabývá aktuálním tématem dnešní doby, kterým jsou sociální sítě. Fenomén Facebook si získal příznivce na celém světě. O tom, že Facebook je, stejně jako oheň dobrý sluha, ale zlý pán, vypráví tento psychologický román. Monika je mladá dívka, která vyrůstá v neutěšeném rodinném prostředí. To se podepíše na její osobnosti. Monika je manipulativní člověk, a když si na Facebooku založí profil pod falešným jménem, zjistí, že může pomocí sociální sítě ovládat životy jiných lidí. Zakládá skupinu „Klub radostí dnešního dne“, která má brzy úctyhodný počet členů. Každý z nich musí denně napsat jeden pozitivní prožitek. Monika je nadšená, prostřednictvím příspěvků sleduje životy určitých lidí, kteří ji něčím zaujmou. Vybírá si Lenku, rozvedenou knihovnici, matku dvou dětí. Další vyvolenou je majitelka malého obchůdku s bižuterií, která je nespokojená v manželství a problémy řeší pitím. Monika plánuje sraz členů Klubu radostí dnešního dne, pro Lenku chystá speciální překvapení. Věci se jí však vymykají z rukou… Napínavý psychothriller se čte jedním dechem, upozorňuje na to, že je nutné dbát na bezpečnost nejen v osobním, ale také virtuálním životě, kdy by se mohlo zdát, že nehrozí žádné nebezpečí.

Knihovna ve filmu

V tomto článku jsou zmínky o knihovnické profesi ve filmu. Ene bene, Světáci, televizní detektivky Zastřený hlas nebo Hodný chlapec, pamětnický Kantor Ideál či veleoblíbení Ať žijí duchové. Všude tam (i jinde) knihovnice nebo knihovník hraje roli. Hlavní, či vedlejší, to je jedno. Ale jsme tam!! :). Tak mě napadlo, že by nebylo od věci natočit i seriál z prostředí knihovny. Vždyť nejsme jenom upjaté šedé myši v tmavých sukních, co nosí brýle a drdůlky. Jsme moderní, jdeme s dobou, nejenže půjčujeme knihy a povídáme si se čtenáři, čímž plníme i jakousi roli psychologa :). Taky zápolíme s technikou, propagujeme čtení na Facebooku a internetu vůbec, a především – máme své osobní životy se všemi vzestupy i pády. Tak co, páni režiséři a scénáristi, jdete do toho? :)))

Výměna knih ve Švédsku

Ve Švédsku zítra proběhne už třetí ročník velmi zajímavé akce. Milovníci knih si mezi sebou vyměňují knihy. Jak taková akce probíhá? Seveřan si vezme knihu a nese ji tak, aby byla vidět. Zahlédne-li u jiného člověka, že má knihu také, může dojít k výměně. A kde se mění? Všude!!! V práci, na ulici, ve městě, ve škole nebo prostě jen tak. Výměna může být plánovaná nebo spontánní. Dokonce existuje mapka, kde jsou setkání naplánovaná a další srazy se dají doplnit: http://www.storabokbytardagen.se/.

Tak to se mi hodně líbí. Jen přemýšlím, jestli by měla akce podobného typu úspěch i u nás. V knihovně máme burzu vyřazených knih, ta je oblíbená hodně. Takže možná i tahle výměna by uspět mohla. A teď jen, kdo se toho chytí jako první ;-).