body { font-family:“Indie Flower“, serif;} Nemohla jsem se dočkat, až se mi do rukou dostane další kniha britské autorky Melanie Rose. Její první román Má noc je tvůj den mě příjemně překvapil, takže jsem byla hodně zvědavá i na další knihu s názvem Návrat domů. Když jsem si přečetla o čem má být, zajásala jsem ještě víc. Duchařina, návraty do minulých životů, to jsou témata, která mě v knihách hodně baví.body { font-family:“Indie Flower“, serif;} Příběh nás zavádí do Anglie. Panuje drsná zima, ve které kamsi cestuje mladá žena. Jede autem, sebou má pár svých věcí a kočku. Kam má namířeno, to se nedozvíme, protože má nehodu. Když se probere, nic o sobě neví. Vnímá jen muže, který ji nese v náručí. Ocitá se v rodině finančníka Vincenta, který žije s malou dcerkou Jadie. Kate (tak si naše hrdinka začne říkat) zjišťuje, že je to rodinka velmi zvláštní. Všemu vévodí svérázná hospodyně, která se na Kate netváří příliš nadšeně. Kate chce zjistit kým je, proto podstoupí hypnózu, která ji však nezavede do jejího současného života. Ocitá se ve viktoriánské Anglii, jmenuje se Kitty a žije s matkou a dvěma sourozenci. Kate je zmatená, cítí, že Kitty je jí velmi blízká, netuší však, proč se v hypnóze nemůže dostat do vlastní minulosti. Život viktoriánské dívky je však zajímavý a Kate postupuje další a další sezení…Dostane nakonec zpátky svůj život? A proč má pocit, že je čímsi propojená s Jadie? Je vůbec možné, aby člověk žil několik životů, ve kterých by se setkával se svými spřízněnými dušemi?body { font-family:“Indie Flower“, serif;} Naprosto úžasný román, který jsem zase nemohla odložit. Katein příběh mě vtáhl, s napětím jsem čekala jak to dopadne. Pořád jsem trnula strachy, jestli bude Kate v pořádku a zda-li jí nehrozí nějaké nebezpečí. Občas totiž všechy postavy působily dosti podezřele… Ale jedná se o romanci, takže platí, že konec musí být dobrý. Jaký, to samozřejmě prozrazovat nebudu. :-). Milovníci zvířat, nebojte se. Kočička, o které se zmiňuji na začátku, bude v pořádku. :-)body { font-family:“Indie Flower“, serif;} Můžu tuhle skvělou duchařskou romantiku doporučit ke čtení. Nuda nehrozí, naopak, budete-li ji číst večer při lampičce, ještě se i krásně „pobojíte“. 🙂
body { font-family:“Indie Flower“, serif;} body { font-family:“Indie Flower“, serif;} (Recenze pro nakladatelství Metafora)body { font-family:“Indie Flower“, serif;} body { font-family:“Indie Flower“, serif;}
Jak se balí v lázních
body { font-family:“Indie Flower“, serif;} Pod naše oddělení spadají dvě lázeňské pobočky knihovny. Kolegyně, která tam slouží, potřebuje čas od času dovolenou, a tak ji chodíme zastupovat. Beru to jako odměnu a vždycky se tam těším. V lázních je pohoda, příjemná atmosféra a pacienti jsou veselí, i když mají mnohdy velké problémy s pohybovým ústrojím.body { font-family:“Indie Flower“, serif;} Jednou si zase lebedím v lázních. Pár lidí sedí na internetu, jeden pán si čte noviny a do toho přijde návštěvnice půjčit si společenskou hru.
Mrkne na začteného pána a ptá se ho: „Nejste náhodou z Brna?“
„Ne“, odvětí on.
„Fakt ne?“, nedá se paní. „Jste strašně podobnej jednomu pánovi z Brna.“
body { font-family:“Indie Flower“, serif;} Nic z toho nebylo, ale kdo ví, kdyby tam byli sami….Kafe? Tanečky? Nebo výlet do Brna? :).body { font-family:“Indie Flower“, serif;}
Bílá je barva kouzel
Modrá je barva nočních děsů
Stacey je mladičká studentka střední internátní školy. Se svou nejlepší kamarádkou Dreou sdílí nejenom pokoj, ale také city k Dreiině bývalému klukovi Chadovi. Stacey je čarodějka, od své babičky se naučila používat kouzla a čáry.
Všichni si už na její rituály docela zvykli, i když ji mnozí studenti považují za podivínku. Před svými přáteli Stacey skrývá tajemství. Trpí nočními můrami, ve kterých se jí zdá o tom, že je Drea ve smrtelném nebezpečí. Stacey je zoufalá, děsivé sny většinou končí tím, že se počurá. Ví, že se jí tímto sny pokouší něco naznačit, jenže tohle přece svým přátelům prozradit nemůže.
Když začnou Drei chodit výhružné vzkazy a podivné dárky, musí Stacey s pravdou ven. Už jednou její noční můry vedly k vraždě, kterou viděla ve snu, ale nemohla ji ovlivnit. Podruhé se to již nesmí opakovat. Dívky se snaží zjistit, kdo je tajemný pronásledovatel a pisatel výhrůžných vzkazů. Drea má před sebou jen pár dní života, stihne Stacey pomocí kouzel a čar odvrátit děsivý osud? A co její city k Chadovi, může se na něj spolehnout nebo se má bát, že by mohl být tím, kdo je ohrožuje?
Napínavý příběh ze středoškolského prostředí okořeněný trochou magie upoutá každého, kdo dává přednost napětí a rád se bojí. Já si tuhle knížku půjčila ještě v době, kdy jsem dělala na dětském oddělení, protože tohle téma mě zajímá, a taky jsem chtěla mít přehled o tom, co čtou dnešní teenagerky. No a druhý díl, který se jmenuje Bílá je barva kouzel, jsme dostali letos na dospělé oddělení 🙂
Jak překousnout babičku
Příběh nás zavádí do městečka Bank Top, kde se odehrával i děj prvního autorčina románu Příručka špatné matky. Tentokrát je vypravěčkou Katharine, které je osmnáct let. Žije sama s babičkou, která téměř nevidí. Její otec zahynul při autonehodě a matka zmizela po Katherinině narození. Katharine má dost problémů sama se sebou. Chtěla by zhubnout, dostat se na prestižní univerzitu v Oxfordu a mít pocit, že je milována. Její babička totiž city projevit neumí. Katharine svůj čas dělí mezi péči o babičku, studium ve škole a četbu. Chodí do knihovny, kde se sblíží s knihovnicí slečnou Dračicí. Do Katharinina života vstupuje i mladík, který se jmenuje Callum a tvrdí, že je její bratranec. Katharine, která si dnem svých osmnáctých narozenin přeje být oslovována Kate, hledá odpovědi na své otázky. Jak to bylo se smrtí jejího otce, kdo zavinil osudnou autonehodu? Kam zmizela matka? A proč má pocit, že je slečna Dračice vždycky tam, kde ji Kate potřebuje?
Četla jsem i Výměnu manželek a Příručku špatné matky, obě se mi líbily, styl Kate Longové mi sedl a přála bych si, aby u nás byly vydány ještě další její knihy. Tedy pokud pokračuje ve psaní :).
Jeden den
Emma a Dexter… nebo Dexter a Emma? Je 15. červenec 1988 a Velká Británie slaví svátek sv. Swithina. V tento den se ti dva potkávají poprvé na oslavě promoce. I když mezi nimi přeskočí jiskra, zůstávají jen přátelé. Jejich životní cesty nevedou společně, každý má namířeno jinam.
Lehkomyslný Dexter miluje sex, je rád středem pozornosti, jeho snem je mít vztah s mnoha ženami a prorazit v televizi. Vážná, intelektuálně založená Emma sní o kariéře spisovatelky. Do Dextera je zamilovaná, hranici mezi přátelstvím a láskou však překročit nechce. Dvacet let se Emma a Dexter setkávají jediný den v roce, 15. července na svátek sv. Swithina. Dvacet let jim trvá, než si oba uvědomí, že se lásce poručit nedá….
Během těchto dvaceti let prožívá Dexter milostné eskapády, profesní vzestupy i pády na samé dno, nevydařené manželství a bouřlivé rodinné vztahy. Emma životem proplouvá mnohem klidněji. Zakotví ve vztahu s kolegou Ianem, snaží se psát a mezitím zpovzdálí sleduje svého nejlepšího přítele Dextera. Na prahu čtyřicítky si oba uvědomují, že bez sebe nemohou být. Příběh by mohl skončit banálně. Emma a Dexter zakotví v manželském přístavu a budou spolu šťastně žít dvacet let. Minimálně. Jenže osud má s nimi jiné plány…
Na první pohled působí tento román jako banální zamilovaný příběh, opak je pravdou. Kouzlo příběhu spočívá v poutavém stylu, kterým je psán, a také v neotřelém nápadu, kdy se hrdinové setkávají jednou do roka. Byla jsem z téhle knihy naprosto unešená, „vydýchávám“ ji ještě dnes – už dlouho jsem nečetla něco, co by ve mně nechalo opravdu hluboký dojem.
Česká služka po dvaceti letech aneb Byla jsem au-pair
Jane: moderní příběh Jany Eyrové
O socialismu s láskou
Malá ručka
Další příběh z pera anglické autorky Susan Hill se jmenuje Malá ručka. Zaujal mě příběh, který se odehrává v mé milované Anglii, jakož i krásná obálka knihy. Hrdinou je antikvář Adam Snow, který pro své zákazníky shání vzácné knihy. Jednoho dne se při cestách náhodou octne v zahradě jednoho starého domu. Když se Adam rozhlíží kolem sebe, má pocit, že v dlani drží malou dětskou ručku. Adamovi začínají záchvaty paniky, netuší, co se s ním děje. Pomoci se mu nedostane ani od vlastního bratra, který se k Adamově zážitku tváří odmítavě. Při své práci se Adam dostává do odlehlého kláštera ve Francii. Při cestě autem mu při bouřce skočí pod auto malé dítě. Vyděšený Adam však na cestě nikoho nenachází…Po návratu do Anglie jeho kroky míří opět do starého domu s tajemnou zahradou, kde se mu do rukou dostává fotka, na které Adam poznává sebe a svého bratra. Jenže na fotografii je ještě třetí chlapec. Malá ručka svírá Adama pevněji a pevněji…
Také čtení tohoto příběhu jsem si užívala, opět nechyběl autorčin typický vypravěčský styl a skvělé popisy krajiny a pocitů hlavního hrdiny. Příběh se podle určitých indicií (používání e-mailu, jízda autem) odehrává v současnosti, má však atmosféru viktoriánské Anglie. Četla jsem večer při světle lampy,což ještě více umocnilo zážitek z duchařského příběhu. Stačí otevřít knihu a nechat se vést malou dětskou ručičkou…
(Recenze pro nakladatelství Metafora)






