Multykulty pindy jedný český mindy

Iva Pekárková, známá česká autorka, se spolu se svým mužem, který je znám pod přezdívkou K., odstěhovala do Londýna. Tam se setkávají s lidmi z různých společenských prostředí. Iva pracuje jako taxikářka a tlumočnice českých imigrantů, své zážitky zúročila i v tomto souboru fejetonů, které mapují život v současném Londýně. Kniha je rozdělená do několika částí.V první  autorka vysvětluje, proč se s manželem rozhodli pro život v Londýně, popisuje peripetii se stěhováním. Po vyřízení všech nezbytných formalit se oba zabydlí v pronajatém pokoji. Jejich bytná Wendy je svérázná žena, která až příliš miluje své děti. Ti však Ivě a K. dělají problémy a tak se musí vystěhovat. Krátké postřehy mapují cestu za novým bydlením. V další části autorka líčí své zážitky s tlumočením, jejími klienty jsou převážně imigranti romské národnosti. A jak už to bývá, jsou mezi nimi lidé různých vlastností a povah. Iva Pekárková se nebojí zabrousit ani do takových kontroverzních témat jako jsou drogy nebo rasové nepokoje. Kniha je velmi čtivá, autorčiny postřehy připomínají Karla Kyncla, známého londýnského zpravodaje. Aspoň já měla takový pocit – Londýnské knihy KK mám ve své knihovničce na čestném místě, jsou jedny z mých nej knih.
Iva Pekárková svou knížku pojmenovala podle reakce jednoho ze čtenářů svého blogu. 

Málo černý Varlata


Blogové zápisky úspěšné české autorky, která dlouhodobě žije v zahraničí, mapují dění v současném Londýně. Jak se žije na spodních příčkách společenského žebříčku Velké Británie? Očima svého počeštěného nigerijského přítele K. pozoruje ruch kolem sebe, s humorem sobě vlastním popisuje barvitý život londýnských přistěhovalců, zejména Afričanů a soužití rozdílných etnik. Styl těchto zápisků je přímočarý, nechybí humor, i když je v příbězích leckdy otevřeno i drsnější téma, například legalizace zbraní, domácí násilí nebo rovnoprávnost. Máme tak možnost poznat upřímnost a bezelstnost těchto lidí, stejně tak i jejich vychytralost, když chtějí snadno přijít k penězům. Název knížky je poněkud zvláštní, svůj původ má v přezdívce jednoho z kolegů K., o němž se z blogových zápisů dozvíme také leccos zajímavého. Součástí knížky jsou i tři povídky z „barevného“ Londýna.