Jak chutná naděje

Začíná nový školní rok a do třetího ročníku gymnázia se po prázdninách vracejí studenti, mezi nimi Adéla, Edita a Sandra. Tři dívky, na jejichž osudy se autorka Šárka Hieková zaměřila a představuje je v dívčím románu Jak chutná naděje.

Adéla je z trojlístku nejmladší. Vedle studia se stará o mladší sourozence, protože matka podlehla démonu alkoholu a nezvládá sama sebe, natož děti a domácnost. Dívka se musí otáčet -shání dětem oblečení i jídlo a řeší základní problém – peníze. Edita svádí boj s mindráky, nikdy si nevěřila a bojí se, že se jí budou vyhýbat nejen spolužáci, ale i láska. Třetici doplňuje nová studentka Sandra, která žila v Austrálii a do Čech se vrátila jen nedávno. Tím se od spolužáků odlišuje a na první pohled působí jinak, než jaká opravdu je. Mezi děvčaty vzniká přátelské pouto, které se s každým novým dnem utužuje, přestože musí mnohdy řešit věci, které by měli na starosti mít dospělí.

Šárku Hiekovou můžete znát také pod pseudonymem Sarah Parsley, pod nímž vydává čtivé historické romance. Ani její příběh ze současnosti, dívčí román Jak chutná naděje se čtivosti nevymyká. Autorka vytvořila civilní postavy, v nichž se může najít spousta mladých dívek, jen Adélino trápení by jim nikdo nepřál. 🙂

Příběh je rozložen do rozmezí jednoho školního roku a prázdnin a končí epilogem, v němž se s hrdinkami potkáváme po třech letech. Šárka Hieková píše příjemným, čtivým způsobem, čtenáře umí vtáhnout do děje a napsat dialogy, které mají švih a nejsou nudné ani bezduché. Vážné chvíle jsou střídány humornými situacemi, které kolektiv studentů prožívá na společných akcích. Děj je poplatný současné době, přesto starším čtenářkám připomene tolik oblíbené dívčí romány Lenky Lanczové a Stanislava Rudolfa.

Román Šárky Hiekové je zaměřen na současnou mládež a nabízí pohled i na situace, jež mohou nastat kvůli sociálním problémům. Autorka, která žije s rodinou v Austrálii, jej napsala pro svou dceru, aby jí ukázala, jakou sílu může mít přátelství. A věřte, že kamarádský vztah, který pojí na první pohled nesourodé dívky, může být po přečtení knížky inspirací pro mnohé čtenářky.

Je vám mezi patnácti a devětadevadesáti? 🙂 Příjemná oddechovka s přesahem je určená právě vám. Je jedno, jste-li studentkou, maminkou teenagera, či babičkou, tahle knížka je univerzální a čtivá napříč generacemi.

Za recenzní výtisk děkuji autorce Šárce Hiekové, knížku najdete na eshopu nakladatelství Alpress.

Čtení s kapkou krve

Knihy s upíří tématikou mě pořád baví. V poslední době jsem přečetla pár, které mě opravdu zaujaly.
První z nich je román Radleyovi – Upíři odvedle od britského autora Matta Haiga.Vypráví příběh zdánlivě obyčejné britské rodiny. Lékař Martin, jeho žena Helen spolu s dětmi – teenagery Rowanem a Klárou žijí na jednom klidném anglickém předměstí. Všechno je v pohodě, dokud Klára, kterou ohrožuje opilý spolužák, na tento útok nezareaguje tak, že ho roztrhá na cucky. A tak se obě děti dozví, že nejsou potomky obyčejných lidí, ale upírů. Jejich rodiče se jim to snažili tajit v domnění, že žádné nebezpečí nehrozí. Oni sami se bez krve dokázali obejít, pro ně je to droga stejně jako nikotin pro kuřáka. Po prozrazení se rozjíždí kolotoč šílených akcí, olej do ohně přilívá i dávno ztracený strýček Will, který kromě toho, že je pravým a nefalšovaným upírem, miluje Helen…
Román není jen další čárkou v seznamu knih s upíří tématikou, zároveň popisuje vztahy uvnitř rodiny i mezi lidmi v městečku. Jako správnému „britskému“ dílu mu nechybí ani suchý humor, ironie a nadhled. Tahle knížka stojí za přečtení. A ta obálka, to je třešinka na dortu ;-).

Další krevní konzervou 🙂 byly dvě knihy od Kimberly Pauley: Pijou mi krev aneb upírkou na vlastní nebezpečí a Pořád mi pijou krev. V první z nich poznáváme mladou studentku americké střední školy Minu. Ta ví, že její rodiče jsou upíři, co však netuší je to, že se sama bude muset rozhodnout, jestli dá přednost životu lidskému nebo věčnému. Musí se rozhodnout rychle – do týdne. Začne navštěvovat seminář pro adepty na proměnu v upíry, zároveň se věnuje běžnému studiu, kamarádkám i prvním láskám. Nevadí, když prozradím, že se Mina rozhodne pro proměnu. V další knize se s Minou a jejími rodiči dostáváme do malého ospalého městečka, kam se rodina po proměně Miny uchýlila. Musí před světem skrývat svou totožnost. Mina čeká na jakoukoli zprávu od svého přítele Georga, který odjel za svými rodiči do Brazílie. Kartami zamíchá nejen Minina nejlepší kamarádka, která o všem ví a chce se proměnit taky, ale nový Minin spolužák Cameron, který je taky upír.
Obě knížky se mi líbily, i když nejsem „náctka“, koho upíři baví, ten se může začíst :).

Design a site like this with WordPress.com
Začít