Tak kopni do tý bedny…. :-)

V prosinci jsme byli nakupovat knihy v ostravském Kosmasu. Nakupily se peníze a bylo je třeba smysluplně utratit. Jak jinak v knihovně než za knihy, že?
Nákupy jsem si užívala, přehrabovala se v regálech, vybírala a občas i odpovídala na dotazy zákazníků, kteří si mě pletli s personálem Kosmasu :). Tedy nejen mě, ale i ostatní kolegyně, se kterými jsme tam byly.

Knih bylo opravdu požehnaně a nezbývalo než čekat, až se zpracují. Aby to bylo rychle, protože to byl opravdu mimořádný kauf, chodili jsme pomáhat i my z provozu. Aspoň jsme si, kromě nám už známého a používaného balení knih, vyzkoušely i jejich razítkování, rozdělování podle toho, kam přijdou a podobné úkony, ke kterým se my, co sloužíme za pultem, běžně nedostaneme.

Chodily jsme s holkama okukovat, co nás vlastně čeká a nemohly jsme se už dočkat. Včera jsme si konečně naši nálož dovezly a začaly zpracovávat zase „po našem“ – což znamená kontrolu s dodacími listy, olepení podle žánrů, výběr pro zpracování do naší databáze a samozřejmě nezbytné listování, očmuchávání a prohlížení.

Musela jsem to vyfotit a sdílet. A to prý ještě zdaleka není všechno, za čtrnáct dní repete!!! 

Na první pohled to asi tak nevypadá, ale bedny byly opravdu narvány až na doraz.

Biblioperličky

Jak si užít konec podzimu? Jedině s humorem. Zase jsem něco naposlouchala. 🙂

Paní se ptá na registraci v knihovně, kolik to stojí, kolik si může půjčit knížek. Pak jí oči zabrousí na stěnu, kde máme vylepenou poznámku ohledně zapínání knihovny v Second life.
Paní: „Aha, aha..a ten second hand, ten je taky tady u vás?“
Já: „Second hand? Tady? Tady žádný není.“
Paní: „Ale je, vždyť to tu máte napsané“, ukazuje na cedulku.
*********************

„Druhý díl Doby jedové máte?“
„Určitě ano, o patro výš.“
„Jo a ještě nějaký Stoletý stařík, který vyskočil z okna.. To je prý taky o zdravém stravování, to máte?“
***********************
„Chtěl jsem se zeptat na to elektrické čtení do notebooků.“
*********************
„Radek Džon… Memento. Máte?“
*******************

Knižní jarmark

V pátek 12. září se na našem centrálním náměstí konal každoroční Knižní jarmark. Letos už podvacáté. Každý rok se těším, baví mě prodávat knížky. Už kdysi jsem několikrát o jarmarku psala.
Je to fajn akce, na které knihovna prodává vyřazené knížky za pár kaček, tedy „za babku“.

Tento rok nám počasí  moc nepřálo. I tak se nám kolem stánku srocovali knihchtiví čtenáři a lovili a pátrali.
I moje srdce zaplesalo, když jsem zjistila, že si můžu pořídit další srdcovky do sbírky. Obě knížky jsem četla víc než dvakrát, obě se řadí mezi mé nejoblíbenější. A jsem moc ráda, že je můžu přivítat ve své knihovně 🙂

Sranda je i o prázdninách

Mladá studentka: „Paní knihovnice, kdy se vrátí Kulička?“
Já: „Teď zrovna to nemůžu zjistit, nejede net ani výpůjční program.“
Studentka: „Serte na to, paní knihovnice.“
„Prosím vás, já bych potřebovala pokračování té Aristokratky..“
„Aristokratka ve varu.“
„Ano, nemůžu to nikde sehnat, můžu si to u vás objednat?“
„Samozřejmě, není problém.“
„Super, takže to mám… Aristokratka v Karlových Varech.“
„Ve varu“
„No, ve Varech….“
„Ne ve Varech, ale ve varu, jakože nějak takhle“ – začínám máchat rukama a zvedat se ze židle. „Aristokratka není ve Varech, ale v ráži – ve varu.“
„Jo táááák“, pochopila konečně paní.
Čtenářka se ptá na naši literární kavárnu: „Ten bufík vedle je otevřený?“
Máte od Andrewsové to…to….z půdy lístky?
Tak prý jestli máme Žižkovské bohyně???
„Hezký den“, přeje čtenářka při odchodu.
„Vám taky“, říkám já.
„A hezkou sobotu a vůbec celý víkend. Zítra jste tu taky, že?“
„My jsme tady celý týden kromě neděle, zítra tedy taky.“
„No však jo, vždyť to máte takovou hezkou práci.“ :-))))

Víte, kdy už nutně potřebujete dovolenou? Když jdete zařazovat vrácené knížky a je vám divné, že na regále není nic od Goriota…že by byl celý rozpůjčovaný?

Lázeňský oběd

Dnes jsem zastupovala na naší lázeňské pobočce. Kolegyně je dlouhodobě nemocná, tak se tu střídáme s holkama jako svatí na orloji :-).
Dneska celkem klid, žádné pikošky ze života lázeňských manželů nemám.
V poklidu proběhla i obědová pauza, těstoviny se zeleninou /je čas odlehčit, léto se blíží/, dobrý čaj. Knížka je nezbytná nutnost. Konkrétně tuhle můžu jen doporučit. Vypadá jako klasický dívčí románek, ale opak je pravdou.

Čtenářský deník

Chodí k nám čtenáři, kteří si vedou evidenci přečtených knížek. Mají sešitky, tam si vypisují autory a přečtené knihy. Jedna paní si dokonce vede ilustrovaný čtenářský deník. Tak to jsem koukala. Ale dnes mě dostal do kolen pán, který má sešity dva. Vede si je od roku 1971. Má přesnou evidenci autorů, přečtených knih a jejich hodnocení (jeho vlastní). Na konci každého roku má Top ten. V druhém sešitě má seznam autorů, ve kterém roce je četl a jak je hodnotil. Pecka!! Klobouk dolů.

Svůj vlastní čtenářský deník jsem měla naposledy na střední. V současné době si vedu evidenci přečtených knih na databázi knih, která mi hodně vyhovuje. Včera mi shodou okolností pomohla, když jsem si nemohla vzpomenout, jestli jsem jednu konkrétní knížku četla nebo ne. 🙂

Líbil by se mi takový ručně psaný deník, i ilustrovaný, ke kterému bych se mohla vracet, ale nemám trpělivost ho psát. A tak zůstávám u elektronické databáze a doufám, že se jednoho dne k psaní přemluvím :).

Ranějarní perličky

Dotaz čtenářky: „Nenašla byste mi, prosím, Matku?“
Odpověď: „Moji, nebo vaši?  (No to se nabízelo :-))



„Prosím vás, zapomněla jsem si brýle…máte Šifru od Leonarda?“ Teď nevím přesně toho spisovatele…..Jéé, máte ji…Brón je to, Dan Brón…“ :-)))

„Ještě tu knížku, jestli máte….Freddie Mercury“
„Freddie Mercury? To musíte o patro výš, tam jsou životopisy..máte na mysli životopis zpěváka Mercuryho?“
„Neeee…..myslím ten horor..“
„Freddy Krueger?“
„Ano!!“

 
 Paní vrací audioknihy: „Já bych si zase vzala nějaké cédéčko. Něco čtivého, co se dobře poslouchá.“

A další perlička: Paní přijde k nám na oddělení Beletrie a ptá se: „Kde tady mám hledat nějaké romány?“
  

Paní říká, že si dneska nebude nic půjčovat, protože má knížky od Ježíška. Ptám se, co hezkého dostala.
„Ááále, takový zvláštní dlouhý název to má. Jak nějaký dědek někam leze nebo co..“
(Stoletý stařík, který vylezl z okna a zmizel) :-)))))))
 
 

 Dnešní perlička: Mladý muž v rukou drží hromadu papírů a chce ještě tisknout z flashky. Papíry k soudu. Ptám se ho, jestli chce ty papíry i naskenovat, jestli je bude posílat mailem.
„Ne, dám to na podatelnu.“
„Dobrá, takže vás připojím na počitač…víte, jak dlouho tam asi budete chtít být?“
„Myslíte na soudě? “ :-))))))
Nakonec jsme se domluvili 🙂




"Sensenky" nad knížkami

Naše knihovna úspěšně spolupracuje s klubem SENSEN, což je projekt Nadace Charty 77. SENSEN – senzační senioři se účastní nejrůznějších akcí, které jsou u nás pořádány.
Aktivní seniorky si také najdou čas na přečtení dobré knihy. Vyznejte se však ve všech románech, které v knihovně máme, vždyť za přečtení stojí všechny.  I když má každá kniha svou anotaci a informace o ní jsou dostupné i na internetu, není nad osobní zážitky a reference.

Proto se zhruba jednou za měsíc scházíme v našem literárním salonu nejen nad horkými novinkami, ale také osvědčenými kousky našeho fondu. 
Notoricky známé rčení „sto lidí – sto chutí“ pro knihy platí tuplovaně. Nad knížkami a hrnkem kávy či čokolády vedeme vášnivé debaty, proč je zrovna ta která čtivá a zda si zaslouží titul bestseller. V široké nabídce románů napříč různými literárními žánry si pak každá z dam může vybrat to, co ji zaujalo. Je super pozorovat dámy, když v knížkách listují, usmívají se, pokud narazí na něco milého nebo humorného a hned si to pro sebe zamlouvají.

Naše pravidelná setkávání nad knížkami jsou velmi oblíbená, těší se na ně nejen akční a stále veselé „sensenky“, ale také já, když vybírám knížky a doufám, že si mezi nimi najde každá tu svou. 

Setkání s „holkama“ mě čeká tento čtvrtek, už mám pro ně připravené dvě pořádné kupice knih. 🙂

Vánoční biblioperličky

Telefon z ústředny: „Dobrý den, já bych chtěl přepojit tam, jak chodijou ty děcka“.
****


Odposlechnuto:
„Dobrý den, na chvíli bych chtěl zapůjčit internet.“
 ****


„A víte co??? Dejte mi to tentokrát rovnou na tři měsíce, když budou ty Vánoce.“
****

 „Máte prosím vás tu knížku Sedm stínů?“
„???? Sedm stínů? To mi nic neříká. Máme akorát 7 dní hříchů, ale stínů? A sedm? Nemyslíte odstíny šedi? Padesát odstínů šedi?“
„Jooo, to je ono!!! 

*****

Čtenářka u pultu s časopisy: „Au, au, jéžiš, bože, au, au, to je bolest. Mě ty záda tak bolí.“
Otočka ke mně: „Paní, taky vás tak bolí záda jako mě?“ :))))))))

*****

 
Telefon:
„Dobrý den, prý tam u vás mají děcka nějakou akci.“
„Ano, mají, přepojím vás na dětské, řeknou vám k tomu víc.“
„No tak jo, když vy nic nevíte.“ :)))))