SOUTĚŽ*SOUTĚŽ*SOUTĚŽ

Mám pro vás připravenou svou první soutěž.  Vyhrát můžete knížku Prosinec už je takovej, kterou vydala Kniha Zlin. Máte-li rádi Irsko, je to pro vás přesně to pravé. Mně osobně se líbila hodně.
Nejste v obraze? Mrkněte na recenzi.

Co pro výhru udělat? Vyplnit SOUTĚŽNÍ FORMULÁŘ do  pondělí 15. 6.  do půlnoci a pak čekat, jestli se v úterý stanete šťastným výhercem :-).

Jsem Ir, jsem bojovník, jsem zrádce

Tyrone Meehan je zrádce. Ví to jeho rodina, ví to IRA a ví to on sám. Že si pod sebou řeže větev bylo jasné ve chvíli, kdy se ke zradě veřejně přiznal. Ale nic není jen černé, nebo bílé, prostřednictvím tohoto románu autor nechává Tyrona vyprávět svůj příběh…


Zbytek recenze najdete na blogu knihkupectví Neoluxor:

(Za recenzní výtisk děkuji knihkupectví Neoluxor)

Nuda v Anglii? V Hinstonu rozhodně ne!

Volné pokračování knihy Jak si na anglické zahradě vypěstovat českého trpaslíka přibližuje další osudy Hany Parkánové-Whitton, české spisovatelky, která se provdala do Anglie. Přestěhováním do malé vísky Haně začíná nová životní etapa lemovaná leckdy dobrodružnými zážitky při poznávání britského životního stylu.

(Za recenzní výtisk děkuji knihkupectví Neoluxor)

Longbourn

Napadlo vás někdy, co se děje za dveřmi panských sídel? Ne za těmi hlavními, kterými se do domu vchází, ale za těmi do kuchyně, kde kuchařka zrovna škube slepici, lokaj v rychlosti hltá vychladlý šálek čaje a děvečka drhne připálenou pánev.
Co se děje, zatímco panstvo spí, obědvá nebo se chystá na ples?
Román Longbourn nabízí jedinečnou možnost nahlédnout do domácnosti rodiny Bennetových očima sloužících.
A bingo, jsou to TI Bennetovi z Pýchy a předsudku Jane Austenové.

Kniha Longbourn servíruje téměř zrcadlový pohled na světoznámé dílo. Zatímco v Pýše a předsudku byli v popředí Bennetovi (jasně, že nejvíc Lízinka se svým Darcym, ano, ano :-)), zde jsou to právě sloužící.
V čele stojí hospodyně, paní Hillová, která svému království vládne pevnou rukou a je jeho dobrou duší. Její muž, který zastává funkci majordoma, a dvě pomocnice, Sára a Polly, mají co dělat, aby uspokojili běžné nároky svých zaměstnavatelů. Uvařit, poklidit, vyprat (vše samozřejmě bez nám dostupných moderních pomocníků), zapřáhnout koně, odvézt panstvo a počkat na jeho návrat do hluboké noci.  A brzy ráno zase ten stejný kolotoč. Bennetovi mají sice své mouchy, ale v jádru jsou to zaměstnavatelé, se kterými se dá vyjít. A tak si náš těžce pracující lid jede ve svých zajetých kolejích, dokud se neobjeví nový sloužící James Smith. Proč mu Sára nedůvěřuje? Jak se s jeho přítomností srovná rázná paní Hillová?

Čtivý román, který dopodrobna popisuje, jak se žilo sloužícím na počátku 19. století v Anglii. Autorka si někdy nebere servítky a tak máme příběh naservírovaný se všemi splašky, které v domácnosti sesbírali :-). Asi jste nevěděli, že Elizabeth Bennetová, budoucí paní Darcyová, nepoužívá deodorant. (No kde by ho asi ve své době vzala, že? :-)). Zatímco Jane Austenová tyto věci vůbec neřeší, pro dámu se to přeci nehodí, Jo Bakerová nám to s přehledem detailně popíše.
Při čtení mě dokonce napadla i věta, který by mohla celou knihu provázet: „A prdel si už milostpaní utře sama?“

Longbourn si přečtěte, jste-li fanoušky Jane Austenové, milujete-li starou dobrou Anglii a chcete-li vědět, jak to vlastně tehdy chodilo. Nejen panstvo, ale i jejich sloužící žijí své životy a sní leckdy nesplnitelné sny.

Zavolejte sestřičky


Jennifer Worthová ve své knize vzpomíná na kariéru porodní asistentky v  Londýně 50. let 20. století. 
Bylo jí dvacet dva let, když nastoupila k jeptiškám od Svatého Rajmunda. Působila v jedné z nejchudších oblastí Londýna, v East Endu, kde žily rodiny v otřesných sociálních podmínkách. V té době se Londýn vzpamatovával ze škod napáchaných válkou. 
Lékařská praxe, zejména ta porodnická, nebyla na nijak valné úrovni. Budoucí matky i sestřičky se mnohdy potýkaly s různými překážkami a problémy. Ultrazvuk? O tom si mohla tehdejší společnost nechat zdát. V některých domácnostech nebyla zavedená voda ani elektřina. Takový porod byl pak jedno velké dobrodružství.
Za pacientkami sestřičky jezdily na kolech :-).

Jeden z příběhů, který je jedním z nejdojemnějších, líčí těhotenství mladé ženy, která trpěla eklampsií. Tato nemoc je pro rodičku nebezpečná. Většinou se objevují příznaky, podle kterých jde poznat, někdy bohužel nastupuje z ničeho nic. A to byl právě případ téhle maminky, které sestřičky nemohly pomoci a musely se, včetně manžela, dívat jak umírá i s dítětem.
Pár historek se zaobíralo dětmi, jejichž otcem nebyl partner matky. Ta většinou mlčela až do porodu, to se pak divili všichni kolem, když se bílým manželům narodil černoušek :).

Autorka v knize líčí nejen příběhy svých pacientek, ale také kolegyň i řeholních sester, které prožívají své osobní problémy. 

Kniha je pestrou přehlídkou osudů rodin, žijících na okraji Londýna a také výpovědí o životě Londýňanů v poválečné době.
Jednotlivé příběhy jsou uzavřené a v knize nechybí ani dobové fotky autorky i East Endu, takže čtenář vidí na vlastní oči, jaké to bylo opravdu drsné prostředí.

Podle knihy vznikl také úspěšný seriál v produkci televize BBC. Náhodou jsem měla možnost vidět dva díly a moc se mi to líbilo.

Morantologie

Hned dva důvody mě vedly k tomu, proč jsem s nadšením sáhla po Morantologii od známé anglické novinářky a televizní moderátorky Caitlin Moranové.
Tím prvním je Anglie. Tedy pardon, Velká Británie :-), kterou miluju už od studentských let. Fejetony, které se týkají mých oblíbených britských reálií, mám ráda už od doby, kdy mi Ježíšek nadělil všechny knížky Karla Kyncla. 

Autorka ve svých sloupcích píše o setkáních s osobnostmi britské kultury i politiky, přibližuje svůj soukromý rodinný život, který nebyl vždy jednoduchý. Caitlin Moranová totiž pochází z chudých poměrů a nebojí se o tom napsat.   
No a ten druhý? Kdysi jsem koketovala s novinařinou. Dokonce jsem absolvovala i pohovor v našich místních novinách, ale nakonec jsem se jakožto nepříliš průbojný člověk rozhodla pro mé vysněné povolání číslo jedna – (ano, je to půjčování knížek) :-). 

Na začátku se dozvíme, jak se Caitlin k novinařině dostala. V patnácti letech vyhrála cenu Mladý reportér roku deníku Observer, kam se následně vydává na pohovor. Sice se na něm trochu ztrapnila, ale získala možnost psát fejetony – s menšími i většími úspěchy, až se dostala k psaní recenzí na koncerty místních kapel.
Caitlin si ve svém životě prošla i bouřlivou etapou, kdy čtyři roky kouřila marihuanu, k čemuž se v knize přiznává  – samozřejmě vtipně a s nadhledem, takže máte pocit, že je to vlastně normální :-).
V současné době Caitlin Moranová vede běžný rodinný život po boku manžela a dvou dcer, které ve svých sloupcích s chutí zmiňuje. 

V dalších fejetonech se zabývá oblíbenými seriály Panství Downtown a Sherlock, na které napsala recenze.
Setkala se se spoustou zajímavých lidí: Paulem McCartneym, Keithem Richardsem nebo Lady Gaga, s kterou si pořádně zapařila. I o tom si přečtete v jednom ze sloupků Caitlin Moran.
Mně osobně se líbil ten, který byl věnován zpěvačce Amy Winehouse. Smála jsem se u fejetonu, v němž se Caitlin mění kvůli reportáži v trpaslíka ve hře World of warcraft, aby jí totálně propadla. A přemýšlela nad těmi texty, ve kterých si brala na paškál sociální systém nebo se v nich vracela do oblíbených míst svého dětství.

Celkově se mi knížka líbila. Jelikož jsem ji četla v době dovolené, neměla jsem moc času číst ji souvisle. 
To ale vůbec nevadí, protože fejetony jsou uzavřené, v textu se neztrácíte a knížku tak lze „dávkovat“ po částech nebo ji prokládat jinou literaturou, máte-li ve zvyku číst více knih najednou.

(Za recenzní e-book děkuji nakladatelství Host)

Multykulty pindy jedný český mindy

Iva Pekárková, známá česká autorka, se spolu se svým mužem, který je znám pod přezdívkou K., odstěhovala do Londýna. Tam se setkávají s lidmi z různých společenských prostředí. Iva pracuje jako taxikářka a tlumočnice českých imigrantů, své zážitky zúročila i v tomto souboru fejetonů, které mapují život v současném Londýně. Kniha je rozdělená do několika částí.V první  autorka vysvětluje, proč se s manželem rozhodli pro život v Londýně, popisuje peripetii se stěhováním. Po vyřízení všech nezbytných formalit se oba zabydlí v pronajatém pokoji. Jejich bytná Wendy je svérázná žena, která až příliš miluje své děti. Ti však Ivě a K. dělají problémy a tak se musí vystěhovat. Krátké postřehy mapují cestu za novým bydlením. V další části autorka líčí své zážitky s tlumočením, jejími klienty jsou převážně imigranti romské národnosti. A jak už to bývá, jsou mezi nimi lidé různých vlastností a povah. Iva Pekárková se nebojí zabrousit ani do takových kontroverzních témat jako jsou drogy nebo rasové nepokoje. Kniha je velmi čtivá, autorčiny postřehy připomínají Karla Kyncla, známého londýnského zpravodaje. Aspoň já měla takový pocit – Londýnské knihy KK mám ve své knihovničce na čestném místě, jsou jedny z mých nej knih.
Iva Pekárková svou knížku pojmenovala podle reakce jednoho ze čtenářů svého blogu. 

Angličtina pro samouky

Odjakživa jsem milovala angličtinu. Ve své knihovničce mám docela velkou sbírku učebnic a testů, které jsem hojně používala po maturitě, abych nevyšla ze cviku. Ještě teď nostalgicky vzpomínám na Prokop´s family, jež byla mým průvodcem anglickým jazykem na střední škole :-). Taky si pamatuju, když jsem si šla koupit svou první učebnici angličtiny pro samouky. To už je let. Takže jsem byla zvědavá na novou učebnici angličtiny pro samouky, kterou vydal Fragment.
Nová doba si žádá své a tak mě u knížky čekalo i CD.  Takže si můžeme poslechnout článek, naučit se slovíčka, nacvičit výslovnost. CD je ve formátu mp3, takže pokud si chcete poslouchat na cestách, při žehlení, běhání, jízdě na kole a podobných aktivitách, stačí ho přehrát do přehrávače nebo mobilu.
Co se týče knihy, je rozdělena do dvou částí, první je určená začátečníkům, druhá mírně pokročilým. Celkem je v knize 30 lekcí. Nechybí tradiční předmluva, ve které je vysvětleno, jak nejlépe učebnici používat. 
Zmínila jsem tady legendární Prokopovic rodinku, na které vyrostli mnozí z nás, kteří se anglicky učili v devadesátých letech. V této učebnici se setkáme s mladým mužem Paddingtonem Brownem, řečeným Paddy. Žije v Anglii v městečku Coventry, kde pracuje jako učitel. Bydlí s přítelkyní Lindou a psem Spikem.
Paddy a Linda provedou začátečníky jejich patnácti lekcemi. Pro pokročilé je tady doktorka Jaya, Angličanka s indickými kořeny. 
Celkově tahle učebnice působí velmi sympaticky a moderně, spolu s CD je výborným pomocníkem pro všechny, kteří s angličtinou začínají, i pro ty, jež si ji čas od času připomínají.

(Recenze pro nakladatelství Fragment)

Obrázkový slovníček- angličtina pro děti

Slovníky…nezbytný doplněk učebnic cizího jazyka. K dostání jsou v nejrůznějších formách. Oblíbenými se staly internetové verze, které jsou ideální, když si chcete narychlo přeložit něco z internetu. Klasické tištěné slovníky však nenahradí. Tyto si můžete kdykoli vzít do ruky, listovat v nich,  hledat potřebná slovíčka nebo si je prohlížet jen tak. Slovníky jsou různé – velké či kapesní, mnohdy s názornými ilustracemi. Některé jsou určeny přímo dětem, jeden takový mám právě před sebou.
Nejčastější cizí jazyk, který se dnešní děti ve školách i školkách učí, je angličtina. Právě těmto malým studentíkům, kteří se angličtinu učí, je určen Obrázkový slovníček – angličtina pro děti. Obsahuje více než 1111 slovíček a spoustu nádherných obrázků, které pomáhají vysvětlit význam jednotlivých slov.
I když je formát tohoto slovníku netradiční – není to kapesní vydání, formát knihy je téměř totožný s velikostí papíru A4, vůbec to nevadí. Naopak. Děti si v knize mohou listovat, učit se slovíčka podle abecedy nebo i napřeskáčku. Každé slovíčko má svůj obrázek, ilustraci, která pomáhá malým dětem pochopit jeho význam. Nechybí také rozdělení slovíček, které mají např. význam nadřazený (ovoce, zelenina, tělo, atd.). Takže se děti naučí i názvy jednotlivých druhů, které do těchto skupin patří. Nechybí ani anglická abeceda a číslovky, výslovnost fotetických symbolů, tabulka zájmen a často užívaných slov. Milým překvapením pro mě byly i vlajky některých zemí, což ocení zejména milovníci zeměpisu.
Slovník je přehledný, srozumitelný jak dítěti tak i dospělému (předpokládám, že to budou učitelé nebo rodiče, kteří jej budou spolu s dětmi používat). Mně osobně se velmi líbí, zejména ilustrace, které jsou vtipné a nápadité. Například slovíčko červenat se – to blush je vyjádřeno roztomilým obrázkem kluka, který dává dívence květiny. Má prst v puse a výrazně červené tvářičky, ke kterým vede šipka. Tyto nádherné ilustrace má na svědomí Antonín Šplíchal. Dle mého se mu povedlo vystihnout podstatu slovíček přímo dokonale a srozumitelně. Slovník je anglicko – český. Mohlo by to lehce mást, protože spousta lidí hledá nejprve český výraz a poté jeho překlad v daném jazyce. Na konci knihy je souhrnný rejstřík slovíček v češtině, takže není problém hledat i naopak. 
Díky této knize se děti učí slovíčka zábavnou formou, kdy jim obrázek pomůže zapamatovat si význam daného slovíčka. Škola hrou – a tak to má být 🙂

(Recenze pro nakladatelství Fragment)