Malé ženy

Zdroj: Chrudimka.cz

Jo, Meg, Amy a Beth. Kdo by  neznal Malé ženy, které letos vycházejí už poněkolikáté v kompletním vydání a do dnešní hektické a instantní doby vnáší roztomilý půvab starých časů.

Děj románu nás zavádí do doby, kdy se Amerika ocitla v občanské válce Severu proti Jihu. Děvčata Marshova momentálně žijí pouze s matkou, otec je ve válce. Dívky mají své sny a touhy, jejich maminka se je snaží vést správným směrem a krotit jejich vášně v souladu s tehdejšími společenskými konvencemi a morálkou, zároveň jim vytváří zázemí plné lásky a rodinné pospolitosti. Do popředí vystupuje nebojácná, trochu chlapecká Jo, jíž zdatně sekunduje mírná Meg, citlivá Beth a trochu rozmazlená Amy. Společně si prošlapávají cestičku životem. V první části je podrobně popsán jeden rok, který prožívají bez milovaného tatínka. Učí se pokoře a odvaze, navazují přátelství s chlapcem ze sousedstvím, v němž získají nejen kamaráda, ale téměř bratra, kterého nikdy neměly. Než se jim otec vrátí domů, musí se samy poprat s okolním světem. Marshovi nejsou příliš majetní, co se týče financí, jejich největším bohatstvím je vzájemná láska a úcta

Kompletní recenzi najdete na webu Chrudimka.cz

Sedm dopisů z lásky

Zdroj: Chrudimka.cz

Sinéad Moriarty svým románem Dobrá matka způsobila, že se mnoho čtenářek (a snad i čtenářů) utápělo v slzách a dojímalo nad srdceryvným příběhem, v němž matka přichází vinou těžké nemoci o dceru. Výjimkou nebude ani čerstvá novinka Sedm dopisů z lásky

Sarah je zcela spokojená se svou rolí matky a manželky, která ji beze zbytku naplňuje. Žije jen pro svou rodinu a nemá potřebu stýkat se s jinými lidmi. Těší na přírůstek do rodiny, po několika potratech by měl na svět přijít vytoužený syn. Když jednoho dne nečekaně zkolabuje po velkých bolestech hlavy a upadne do kómatu, je všechno úplně jinak. Manžel Adam je v šoku, sedmiletá dcerka Izzie ztratila pocit jistoty a bezpečí. Rodinu se snaží držet pohromadě Mia, Sářina sestra, která je její přesný opak a sama má svých problémů dost. Když dojde k situaci, jež příbuzné spíše rozdělí než stmelí, vypadá to, že se rodinná pouta navždy zpřetrhají. Dokáží najít způsob, jak znovu fungovat a žít

Sinéad Moriarty opět dokazuje, že silná rodinná dramata jsou její devizou. I v tomto románu se zaměřuje na pouto mezi rodičem a dítětem a rozehrává silný, emocemi nabitý příběh. Zaměřuje se na pocity malé sedmileté dívenky, jíž se ze dne na den zhroutí sen. Vžívá se do její křehké dušičky a s pochopením líčí škálu pocitů, kterými malá Izzie trpí. Stejně jako v Dobré matce, ani tady nezapomíná na vedlejší postavy.

Kompletní recenzi najdete na webu Chrudimka.cz

Osudové léto

Zdroj: Chrudimka.cz

Americká spisovatelka Nicola Harrisonová obohatila knižní trh aktuálně svým debutem Osudové léto. Vrací se v něm o osmdesát let zpátky do minulosti a líčí příběh lásky, jíž tehdejší svět nebyl nakloněn. 

Beatrice Bordeauxová a její manžel Harry tráví léto roku 1938  na skalnatém ostrově Montauk u Long Islandu stejně jako další bohatí Američané, kteří v chudé přímořské vesnici vidí příležitost k podnikání a rozšíření kapitálu. Beatrice, pocházející ze skromných poměrů, se cítí lépe mezi obyčejnými vesničany, s nimiž si rozumí mnohem víc, než s povrchními a falešnými Harryho přáteli. Navíc cítí, že její manželství se řítí do záhuby. Oba touží po dítěti, které nepřichází, ke všemu má Harry zřejmě milenku. Osamělá Beatrice se sblíží s charismatickým strážcem majáku Thomasem. Byť je přitažlivost vzájemná, rodící se milostný vztah hubí společenské konvence pokrytecké společnosti, jimiž je Beatrice pevně svázaná. Má tento nerovný svazek budoucnost?

 Osudovém létu autorka líčí třídní rozdíly panující mezi bohatými hosty Montauku a jeho stálými obyvateli, kteří si na živobytí musí tvrdě vydělávat. Poukazuje i na rivalitu a soupeření žen, na faleš, intriky a pomluvy, jimiž je americká smetánka prolezlá. Beatrice jim čelí s hrdostí sobě vlastní, takže se dočkáme i scén okořeněných jemným humorem, přesto v příběhu zůstává hořký podtón. 

Kompletní recenzi najdete na webu Chrudimka.cz

Láska je pouto nejpevnější

Zdroj: Chrudimka.cz

Jaké to je, když se vám život v momentě obrátí vzhůru nohama? Holly si ho měla užívat jak se patří. Otěhotněla a těšila se s partnerem na miminko, jenže osud si vše naplánoval úplně jinak. Když se Holly dozví, že děťátko trpí genetickou poruchou neslučitelnou se životem, její psychika je na dně. V troskách je i vztah se snoubencem Natem a k tomu jí umírá babička. Holly se s ní chce ještě rozloučit a načerpat u ní sílu jít dál. Babička Annie pro ni má něco, co je mnohem cennější než slova útěchy. Chce, aby si Holly přečetla knihu, kterou kdysi napsala, knihu vzpomínek na velkou lásku. Zlomená žena netuší, jak jí zažloutlé stránky změní pohled na složitou situaci, v níž se ocitla, stejně jako na babičku, o jejímž pohnutém životě neměla ani tušení.

Román Když jsi odešel nepotřebuje extra napínavou zápletku, aby zaujal. Brooke Harrisová napsala křehký a dojemný příběh, v němž tu nejdůležitější roli hraje rodina. Holly má krásný vztah nejen s babičkou, ale také s rodiči a bratrem. Spojuje je pevné pouto, v knize načrtnuto drobnými detaily, přesto je poznat, jak moc rodina drží při sobě

Kompletní recenzi najdete na webu Chrudimka.cz

Mladá léta anglické panovnice

Zdroj: Chrudimka.cz

O královně Viktorii byla sepsána již velká řada odborných i populárně naučných publikací, stejně jako beletrizovaných románů, které vycházejí z notoricky známých historických faktů. Pokud tuto panovnici máte v oblibě a některé knihy jste již četli, nebude pro vás Viktorie z pera Daisy Goodwinové žádným překvapením, co se nových informací týče. Autorka v knize mapuje poměrně krátký úsek Viktoriina života, od chvíle, kdy se stala anglickou královnou, až po zásnuby s bratrancem Albertem. Jaká byla mladá panovnice? A kdo byl její spřízněnou duší?

Autorka své dílo psala souběžně se scénářem ke stejnojmennému seriálu, jenž běžel i u nás. Opírá se o deníkové záznamy královny Viktorie, stejně jako o své vlastní znalosti daných reálií. Daisy Goodwinová proslula historickými romány, které jsou velmi čtivé a zároveň mají výpovědní hodnotu. Má smysl pro detail, dokáže popsat královskou tabuli i vzor na tapetě tak, že máte pocit, jako byste se ocitli přímo v kulisách příběhu.

Kompletní recenzi najdete na webu Chrudimka.cz

S Hodinářovou dcerou napříč časem za tragickým tajemstvím

Australská spisovatelka Kate Mortonová je známá díky příběhům, v nichž se minulost proplétá s přítomností, a není v nich nouze o větší množství postav. Ani Hodinářova dcera není výjimkou. V centru pozornosti stojí jeden dům v Birchwood Manor, v němž se stalo mnoho pozoruhodných událostí. Kate Mortonová nechává mluvit Birdie, ženu, jež je s domem také těsně spjata.

S Birdie se ocitáme v roce 1862, kdy se na řece Temži plaví skupinka bohémsky založených umělců v čele s Edwardem Radcliffem přímo do onoho domu v Birchwood Manor. Mají zde tvořit a odpočívat. Pobyt veselé skupinky však končí tragicky, jedna žena zmizí neznámo, kam, a druhá je nalezena zastřelená. Pro Edwarda už není nic jako dřív, následky onoho činu na něm nechávají doživotní následky.

O sto padesát let později najde mladá archivářka Elodie koženou tašku, která zřejmě patřila Edwardu Radcliffovi. Obsahuje fotku mladé zatčené ženy a skici domu Birchwood. Elodie cítí vnitřní neklid, obrázek domu ji čímsi přitahuje. Pátrání po původu fotografie i obrázku rozkrývá bolestnou i tajemnou historii, jejíž součástí je i Elodie, aniž by to předem tušila.

Číst knihy Kate Mortonové není snadné. Splétá linky i osudy postav tak, jak se jí to hodí do děje. Čtenář musí udržet pozornost a sledovat vývoj postav i souvislosti. Pokud se s autorkou teprve seznamujete, doporučuji začít staršími kousky jako je Tajemství letního odpoledne nebo Dům u jezeraHodinářova dcera je díky tomuto vrstvení opravdu košatá a není snadné se v ní orientovat. Časových rovin je zde více, než obvykle bývá, a nejdou za sebou chronologicky, což může některé čtenáře zaskočit. Ocitáte se nejen v současnosti, ale také ve viktoriánské Anglii, zažijete dekadentní dvacátá léta minulého století a pocítíte strach i hlad, který měli lidé během druhé světové války. Ale na přeskáčku.

Kate Mortonová je velmi důsledná spisovatelka, díky čemuž působí začátek románu trochu rozvlekle a ptáte se, zda-li jsou tak podrobné popisy pro děj podstatné. Jsou. Pokud vydržíte a necháte se unášet na vlnách hutného autorčina vyprávění, na konci doplujete k šokujícímu vyústění (a v tomto případě to opravdu není jen prázdné klišé) a všechny ty původně nesourodé části skládačky do sebe zapadnou jako dílky puzzle.

V románu Hodinářova dcera najdete vše, co má správný román mít. Silný, dokonale vrstvený příběh vystavěný na tragickém tajemství, hrdiny, kteří zápolí s láskou i trápením, nevyjasněný zločin a především atmosféru. Mrazivou a tajemnou s nádechem duchařiny. Jen musíte nechat Kate Mortonovou, aby se vám dostala pod kůži, teprve pak si vás její román podmaní a nepustí.

Za recenzní výtisk děkuji knihkupectví Luxor, na jehož blogu recenze primárně vyšla.

Klíč k minulosti odemyká válečné tabu

Co se stalo v Paříži 16. července 1942? V novodobé historii Francie je událost, za niž se Francouzi stydí a jen neradi o ní mluví. „Vél’ d’Hiv’“ (Jarní vánek), byl velký zátah na židovské obyvatele Paříže, kteří, nic netušící, museli urychleně sbalit nejnutnější věci a opustit své domovy. Mysleli, že je to na chvíli, nevěděli, že se už nikdy nevrátí. Nejhorší na tom bylo, že akci na rozkaz Němců provedla francouzská policie, ta, která měla svým občanům pomáhat a chránit je. Místo toho je bez milosti poslala na smrt. Muže, ženy a především děti. Policisté je nahnali na velký stadion, kde je drželi o hladu a žízni v nelidských podmínkách, než je poslali do Osvětimi.

Onoho červencového rána zabušila francouzská policie i na dveře bytu rodiny Starzynských. Než matka sbalila věci, její malá dcerka stačila ukrýt mladšího bratříčka do tajné skrýše ve skříni. Dala mu slib, že se pro něj zanedlouho vrátí. Nemohla tušit, že je ze stadionu odvezou do tzv. „předsálí“, francouzského koncentračního tábora, odkud byli Židé posíláni do Osvětimi. Dívence se odtud podařilo uniknout. Vydává se zpátky do Paříže zachránit bratříčka. Stihne to včas, nebo už je pozdě?

O šedesát let později píše americká novinářka Julie, která v Paříži už léta žije, o této neblahé události výroční článek. Všude naráží na neochotu vypovídat, dokonce i v manželově rodině. Jaké tajemství související s Vél’ d’Hiv’ Tézacovi skrývají? Co odhalí rekonstrukce bytu po babičce? Kromě své práce Julie řeší i soukromé problémy. Už delší dobu pociťuje nesoulad v manželství, navíc v pětačtyřiceti letech zjistí, že je těhotná. Kdysi s manželem více dětí chtěli, ale je tomu tak i dnes? 

Klíč k minulosti u nás poprvé vyšel v roce 2007 a kupodivu si nezískal takovou pozornost, jakou si bezesporu zasluhuje. Můžeme jen doufat, že u nového vydání z letošního roku tomu bude naopak, protože tento křehký román si to bezesporu zaslouží.

Příběh je rozdělen do dvou dějových linek. Současná z roku 2002 se zaobírá pátráním Julie po informacích o Vél’ d’Hiv’ a řešením nečekané životní situace. V té z roku 1942 autorka líčí události spojené se zátahem. Děj je soustředěn na malou, jen desetiletou Sarah Starzynskou, na jejíž bedrech leží těžký úkol. Čteme o neuvěřitelné houževnatosti malé holčičky, nesmírné lásce a tíze zodpovědnosti, která ji poznamenává na zbytek života. Tatiana de Rosnay choulostivou tématiku uchopila citlivě, přestože do ní zakomponovala i detaily krutého jednání policistů s Židy na stadioně. Nechce se věřit, že Francouzi byli schopni ublížit vlastním lidem. Tato část je neskutečně emotivní už kvůli faktu, že toto násilí bylo vykonáno především na malých dětech.

Tatiana de Rosnay románem Klíč k minulosti vzdává soukromý hold všem dětem, které se nikdy nevrátily domů. Také trochu píchla do vosího hnízda a poukázala na to, že Francouzi se za tuto akci opravdu stydí ještě teď, i když obětem postavili pomník a prezident Chirac se v roce 1995 veřejně jménem Francie omluvil. 

Knih o holokaustu bylo napsáno hodně. Ale jen málo se vrací k událostem z července 1942, kdy se nic netušící Paříž probudila do jednoho z nejhorších dnů válečné historie. 

Za recenzní e-book děkuji portálu Chrudimka.cz, kde recenze primárně vyšla

Neuvěřitelná síla mateřské lásky

Zdroj: Chrudimka.cz

Pro Kate je největší prioritou rodina. Manžel, tři děti, vysněný dům. Štěstí končí ve chvíli, kdy jí Nick oznámí, že čeká dítě s jinou ženou. Kvůli existenčním problémům se dům musí prodat a Kate se i s dětmi stěhuje ke svému otci. Když už to vypadá, že se všichni s novou životní situací srovnali, přichází další šok. Dvanáctileté Jess je diagnostikována leukémie. Jediným vhodným dárcem je Katein starší syn Luke, pro něhož je prioritou sport a láska k přítelkyni Piper. Všichni se soustředili na Jess, ale co nejmladší Bobby, jemuž je teprve sedm a spoustu věcí ještě nechápe? A zoufalý otec, který se s těžkou situací nedokáže vyrovnat? Kate drží nad vodou všechny, ale sama zůstává ve chvíli, kdy musí učinit nejtěžší rozhodnutí na světě. 

Do rukou se vám dostává rodinné drama, v němž autorka sleduje hned několik společenských aspektů, jako je rozvod a s ním související rozpad rodiny, ztráta bydlení nebo finanční nejistota, témata, která jsou mnohým lidem značně nepříjemná. Sinéad Moriarty (neplést se známější australskou kolegyni Liane) se jich chopila s citem a zároveň s otevřeností, kterou si zaslouží. Popisuje rozpad klasické rodiny s dětmi, v níž bylo na první pohled všechno v pořádku, a poukazuje na to, jak se jejím členům život změní, aniž by si to sami přáli, protože je čeká stěhování, ztráta rodinného zázemí a především pokles životní úrovně. 

Stěžejním motivem je však nemoc, která všechny doslova paralyzovala. Teprve teď se ukáže, jak je rodina silná, jestli Kate a Nick dokážou překonat bolest z rozchodu. Velká tíha leží i na Jess. Jak bude bojovat křehká dvanáctiletá dívka, jíž rakovina rozbila naději, že prožije dlouhý život? Jess se nechová jakotypické dítě svého věku. Je tzv. stará duše. Stojí na počátku puberty a přitom je mnohdy dospělejší než její rodiče. Také Lukea trápí obavy. Bojí se, že kvůli transplantaci bude muset omezit milovaný sport, navíc řeší další problémy s Piper. 

Postavy románu jsou uvěřitelné. Silné a nejvíc sympatické trojici, kterou tvoří Kate, Luke a Jess, zdárně sekunduje malý Bobby. Jak situaci vnímá on poznáváme prostřednictvím deníku, který si píše. Bezprostřední a upřímné záznamy jsou emotivní výpovědí sedmiletého bezelstného kluka a přesně korespondují s jeho pocity, které si sám neumí vysvětlit. A pokud se vám do srdce vryjí tito čtyři, najde se místo i pro empatickou Piper nebo svéráznou a až příliš upřímnou servírku Nathalii. 

I když autorka nastolila vážné téma, o kterém je těžké i jen přemýšlet, zhostila se ho s grácií a bez zbytečného patosu. Vetkla do něj obrovskou nálož empatie i naději a víru v lepší zítřky.

Budete plakat, budete se usmívat, budete doufat. Dobrá matka je totiž jednou z nejdojemnějších knih, které se na knižním trhu objevily. Pokud máte rádi silné příběhy prodchnuté jemným humorem a laskavostí, nenechte si ji ujít.

Za recenzní e-book děkuji portálu Chrudimka.cz, kde recenze primárně vyšla

Skoro normální rodinka

Zdroj: Chrudimka.cz

Maggie je šťastná. Právě se vdává za Nica, muže svých snů. Když kráčí uličkou v kostele, vůbec netuší, jak se její život po vstupu do nové rodiny změní. Svobodomyslná žena se snaží zapadnout do semknuté rodiny s italskými kořeny, v níž pevnou rukou vládne tchyně a sblížit se s novou nevlastní dcerou Francescou. Její matka, Nicova první žena, před několika lety zemřela a dívka se s tím ještě nesmířila. Jednoho dne Maggie objeví starou šperkovnici po zesnulé Caitlin, v níž byly ukryty milostné dopisy, ty ale prokazatelně nepsal Nico.Jak se Maggie zachová? Odhalí špinavé tajemství a rozmetá Francescinu představu bezchybné matky?
Do rodiny patří také Lara, manželka Nicova bratra Massima. Na první pohled šťastná a spokojená žena něco skrývá. Její manžel, navenek okouzlující muž, je ve skutečnosti psychopat, jehož se bojí nejen ona, ale jejich malý syn. Dvě ženy, dvě tajemství, které mohou zničit celou rodinu. Půjdou obě s kůží na trh nebo si nevyřčené nechají pro sebe?

Kniha je žánrově zařazena mezi thrillery, takže automaticky očekáváte zločin a jeho vyšetřování. Tak tomu ale není. V případě Mlčenlivých žen jde o spíše o psychologický rodinný příběh, jehož vrstvy odkrýváte postupně. Kerry Fisher se zaměřila na vykreslení rodinných vazeb, líčí složité vztahy mezi partnery, rodiči a dětmi, konkrétně se detailně zaobírá komplikovaným vztahem mezi nevlastní dcerou a matkou, jehož křehkou stabilitu může narušit i jen drobné vychýlení od zavedených pravidel. Zároveň nastiňuje problém domácího násilí, o kterém se nemluví a mnozí jej ani nechtějí vidět.

Autorka má čtivý styl, umí zaujmout. V příběhu použila častý způsob vyprávění z pohledu dvou osob, zde konkrétně střídavě po kapitolách hovoří Maggie a Lara, a nabízí tak možnost vidět určitou situaci nebo problém pokaždé jinýma očima.

Důraz je kladen i na rodinnou pospolitost a fakt, že pokud je směřována špatným směrem, může vzájemným vztahům uškodit. Za zmínku stojí jedna z vedlejších postav. Maggie má poměrně svéráznou matku, jejíž živelná nátura děj osvěžuje a dodává mu nádech typického britského humoru.

Mlčenlivé ženy určitě zaujmou fanoušky spletitých společenských příběhů, v nichž se pod zdánlivě klidným povrchem skrývá nejedno tajemství, které může narušit navenek pevnou fasádu vzorné rodiny.

Za recenzní e-book děkuji portálu Chrudimka.cz, kde recenze primárně vyšla

Růže bílá, černý les

Díky knihkupectví Luxor a Knižnímu klubu jsem měla tu čest přečíst si jeden z nejočekávanějších letních titulů ještě před vydáním. Růže bílá, černý les má poměrně poetický název, ale přináší příběh z úplně jiného soudku. Už teď vám můžu říct, že ji prostě musíte mít. Chcete vědět proč?

  • Protože do rukou se vám dostává komorní drama zasazené do kulis druhé světové války. Píše se rok 1943, zuří brutální zima, Německo se roztahuje po celé Evropě a drancuje ji, válečná vřava je v plném proudu. Franka Gerberová ztratila vůli žít. Přišla o své nejbližší a nikdo jí nezůstal. V lese objeví ležícího neznámého muže v uniformě Luftwafe. Franka je zdravotní sestra a instinkty jí velí postarat se o zraněného. Odtáhne ho do nedaleké chaty, která patří její rodině. Když zjistí, že muž není tím, za koho se vydává, rozhodne se ho i přesto zachránit a pomoct mu i za cenu, že ohrozí jej i sama sebe.
  • Protože v té chvíli se mění lehce ospalé, zasněžené tempo a nastává pravá divočina. Franka i voják se dostávají do situací, v nichž jim jde o život. Panuje mezi nimi nedůvěra umocněná celkovou náladou vládnoucí v Německu, kdy paranoia a nedůvěra drtí úplně všechny. Děti udávají rodiče, kamarádi sebe navzájem a nikdo si není jistý, jestli právě u něj nezaklepe gestapo. Ta stísněná nálada je v knize poměrně autenticky popsaná a cítíte ji téměř z každé strany.
  • Protože chybovat je lidské, jak se říká, a chybami se člověk učí. Franka jako mladá a naivní studentka podlehla Hitlerovu vymývání mozku a uvěřila, že budoucnost Německa leží v rukou nacistů. Její prozření mělo hořký podtón, pomáhala v odboji a dostala se za svou činnost do vězení. Udělala ještě něco, za co se stydí, ale dokázala si své chyby přiznat. Autor poukazuje na to, že člověk může podlehnout nerozvážnosti, ale pokud uzná, že pochybil a má snahu o nápravu, není ještě pozdě se změnit.
  • Protože román ukazuje na to, že v Německo nebyl jen národ fanatických nacistů a jejich příznivců. Žili tam obyčejní lidé, kteří s fašismem nesouhlasili a chtěli, aby válka skončila. Museli prokázat obrovskou dávku odvahy a statečnosti, když proti Hitlerovi chtěli bojovat.
  • Protože Franka Gerberová je úplně obyčejná hrdinka, které není cizí slabost a selhání, přesto dokáže vstát jako bájný Fénix z popela a bojovat za dobrou věc.
  • Protože Eoin Dempsey je vynikající vypravěč. Nepotřebuje pět set stran, aby předložil čtivý příběh, stačilo mu jich dvě stě sedmdesát. Vytvořil dílo, kterému dominují dvě silné osobnosti a rozehrál s nimi nefalšované drama, do něhož zakomponoval prvek thrilleru. Děj plyne opravdu svižně, je akční, doplňují ho scény z Frančina předválečného života s rodinou, zachycující klíčové okamžiky Gerberových.
  • Protože – naštěstí! – kniha neupadá do klišé typu: muž a žena = sex za každou cenu, i když koncept tomu hraje do karet. Díky za to! Mezi hlavními hrdiny dojde během společně stráveného času k logickému vývoji jejich vztahu, ale autor tomu nechává přirozený průběh.
  • Protože… prostě chcete vědět, kdo je ten tajemný voják, a neříkejte, že ne.
  • Protože román se opravdu nejen dobře čte, ale v hlavě se vám rovnou poskládá ve výpravný film. Tématika, kterou se zabývá, si o filmové zpracování totiž přímo říká.
  • Protože jak já tvrdím, knih, jež se točí kolem událostí druhé světové války, není nikdy dost. Zapomínat by se nemělo, připomínat se musí.
  • Protože Růže bílá, černý les je román, na který jen tak lehce nezapomenete. Pokud milujete silné příběhy, oceňujete odvahu a statečnost obyčejných lidí a hledáte fakt dobrou knihu, která ve vás nechá dojem, nenechte si toto dílo ujít. Vychází 29. 7. 2019 a já ho doporučuji všemi deseti.

Za recenzní výtisk děkuji Knižnímu klubu a knihkupectví Luxor.