Štítek: DĚTSKÉ KNÍŽKY

Se školákem máme rozečtenou nádhernou knížku Eduarda Petišky Birlibán.
Kluk se zvláštním jménem, který zlobí rodiče, nerad si uklízí hračky a šťourá se v jídle.
Jeho oblíbený maňásek zajíček Janeček díky němu přijde o jedno ucho.
Vydávají se spolu do Maňáskova, kde Janeček dostane ouško nové.
Cestou zažívají různá dobrodružství, Birlibán poznává důsledky svých prohřešků.
Cestou do Maňáskova procházejí Bonbonovicemi, Lenošindou, Neposluchovem nebo Nepořádnou Lhotou. Potkávají nové kamarády. Jak celé vyprávění končí? To my ještě nevíme ;-).
Musela jsem knížku doporučit, je opravdu úžasná, když školák při čtení usne, čtu si i sama :).
Je to knížka, která má nějakých padesát let, ale pořád je aktuální a velmi čtivá. Nadchne malé i velké.

Nenápadná, útlounká knížka z dávno neexistující edice Veronika nakladatelství Albatros mi učarovala už před lety a čas od času se k ní vracím. Znám ji skoro zpaměti, přesto mě v ní vždycky něco překvapí.
Dívčí románek s nádechem tajemna Hra na Betsy Bowovou napsala australská spisovatelka Ruth Park někdy v roce 1980, u nás vyšel o pět let později.
Hlavní hrdinkou je čtrnáctiletá Lynette, která se sama přejmenovala na Abigail po odchodu svého otce k jiné ženě.
Abigail se přátelí s dětmi své sousedky, chodí s nimi hrát. Při jedné hře venku zahlédnou podivnou dívenku, která jakoby nepatřila do současného světa..
Abigail dívku sleduje a najednou se ocitá v Sidney, v sedmdesátých letech 19. století, kdy pevnou rukou vládla královna Viktorie..
Abigail se setkává s rodinou Bowových a Talliskerových a dozvídá se, že se nedostane domů dřív, dokud pro jejich rodinu nezachrání tajemný Dar – k čemuž je podle věštby předurčena.
Tento zážitek přehodnocuje Abigailin postoj k otci, dívka poznává, co je v životě důležité.
Setkání s touto rodinou má pro Abigail velký vliv i v jejím budoucím životě…

Když jsem dneska zapisovala nové knihy, které nám přišly na oddělení, zaujala mě jedna z nich. Román Justiny Robson Lila Black – Zachovej klid. Dovolím si zde ocitovat kompletní anotaci, protože jsem knížku ještě nečetla. Hned mě napadlo, že je to Terminátor pro teenagery :-). „Když roku 2105 vybuchla Kvantová bomba, všechno se změnilo. Tkanivo vesmíru se nově zformátovalo a celá realita se mírně posunula. Bylo objeveno pět nových světů. A všichni obyvatelé planety Země se musí nově vyrovnávat s existencí elfů, elementálů, víl nebo démonů. Magie a kouzla vpadly do pozemského světa a jsou mnohem nebezpečnější než nejvyspělejší technologie. Lila Black, speciální agentka, o tom ví své. Z pokraje smrti ji zachránilo přetvoření jejího lidského těla do kovového monstra, stala se kyborgem divize Umělé inteligence. Při Bojovém standardu se její výzbroj a výstroj rovná vybavení malé armády. A Lila nemá tušení, kde končí ona a začíná její vlastní vnitřní UI. A navíc při svém prvním úkolu spadne rovnýma nohama do Hry, která jí vezme i důvěru ve vlastní city.“

Vypadá to hodně zajímavě, ani bych neřekla, že je to knížka určená mládeži. Zaujala mě ještě jedna věc – překlad Lindy Bartoškové, která je dvorní překladatelkou Stephena Kinga.

Když mi bylo asi tak deset, četla jsem knížku Bibi od dánské spisovatelky Karin Michaelisové. Není to moc známé dílo, o to víc si zaslouží, abych se o něm zmínila.
Bibi je knížka o stejnojmenné hrdince, která vyrůstá jen s otcem, maminka jí zemřela. Tatínek je přednosta stanice, díky mamince je Bibi potomkem hrabat. Bibi, která se jmenovala původně Ulrika, a jméno si vyměnila s kamarádkou, je rozverná dívenka. Tatínek ji nezvládá, a proto odjíždí Bibi na zámek svých prarodičů. Tam, svázaná přísnými pravidly, se necítí příliš dobře. Srdcem je pořád u svého tatínka. Prarodiče nemůžou překousnout, že se jejich dcera vdala za obyčejného člověka bez šlechtického titulu. Malá Bibi zažívá různá dobrodružství, má prořízlou pusu a ničeho se nebojí. Něčím mi připomíná Pippi dlouhou punčochu.
Ty severské holčiny jsou všechny stejné, koukám :))

Příjemně mě překvapilo, že se v anketě Kniha mého srdce do top 12 dostala dětská kniha Děti z Bullerbynu. Moc ráda jsem ji jako malá četla a vracím se k ní i dnes. Zrovna ji čteme se sedmiletým synem, které mu se vyprávění o partě švédských dětí moc líbí.
Myslím, že hrdiny půvabného vyprávění Astrid Lindgrenové není potřeba blíže představovat. Lasse, Bosse, Lisa, Anna, Britta a Olle jsou známí už přes padesát let – kdo by to byl řekl!.
Jejich veselé příběhy jsou zároveň jakousi kronikou života ve Švédsku a ačkoliv od prvního vydání uplynulo už tolik let, neztratily nic na poutavosti a aktuálnosti.