Design a site like this with WordPress.com
Začít

Konferenc-party v Second Life

Včera jsem se zúčastnila spolu s kolegyní Konferenc-party ve virtuálním prostředí Second Life. Naše knihovna tam má svou virtuální dvojnici, ve které reálné knihovnice, zalogované pod avatarem, poskytují služby čtenářům a navštěvníkům. Měly jsme mluvit o svých zkušenostech s virtuálním provozem knihovny, s přáními návštěvníků.

Mikrofony byly nažhavené, ruce ledové, hlas rozstřesený…takhle to vypadalo zhruba od šesté hodiny večerní, kdy celá konference začala. Účastníků bylo požehnaně, počítač se trochu sekal, proto jsme mluvili stylem „2 v 1 avataru“. Neměly jsme odvahu logovat se na střídačku. PC to ustál a my taky :).

Jako knihovnice před lidmi – především dětmi – vystupuji často, ale tohle bylo něco úplně nového a jiného. Mluvila jsem, aniž bych tušila, jestli se počet avatarů shoduje s počtem aktivních posluchačů :). Taky mi trochu chybělo, že jsem neviděla, co posluchač dělá…jestli ho to moje žbleptání baví nebo nudí. Ale podle dotazů, které nám v průběhu povídání chodily, to asi ušlo.

Plni dojmů vymýšlíme, co všechno by se dalo v SL v knihovně podniknout…hlasité předčítání, přednášky..myšlenky v hlavě šrotují.

Tak zase někdy u nás v knihovně na slyšenou i na viděnou

Jak jsem se nechala označkovat

Už dlouho jsem uvažovala o malém tetování. V současné době je to velká móda nejen mezi slavnými. Přečetla jsem hodně článků, prohlídla si hodně tetování na obrázcích i v reálu a pořád přemýšlela, co a kam. A jestli se vůbec mám odhodlat..přece jen je to doživotní záležitost. A hlavně – bála jsem se bolesti.

Nakonec jsem se odhodlala, vybrala si obrázek, který je pro mě typický..proč asi?

Vůbec to nebolelo, naopak..kdybych mohla, tak si toho dám nechat udělat víc, ale přece jen, někdy méně znamená více.

Jen mě ještě čeká oprava vypadlé barvičky 🙂

Geniální Agatha

O víkendu jsem sáhla po své oblíbené Agathě Christie. Přelouskala jsem Vlak z Paddingtonu a jako vždy naletěla…příjemně 🙂 Myslela jsem, že už mám odhaleného vraha a ejhle! Zásah vedle. Agátka jako vždy dokázala svést čtenáře na nesprávnou stopu, aby pak předvedla perfektní a nečekané rozuzlení. Nedalo mi to a v neděli jsem rozečetla další její detektivku Zlatá brána otevřená. Čtu její detektivky dost často, některé i vícekrát a skoro nikdy si nemůžu zapamatovat kdo je vrah, tak mistrně píše. Nebo vlastně psala….do literárního nebe se odebrala v roce, kdy jsem se já narodila.

Miluju její životopis, který napsala. Skvěle a poutavě v něm popisuje svůj život od dětství, přes první nepovedené manželství, až do pozdních let, kdy byla podruhé šťastně vdaná za archeologa. Sama autorka prohlásila, že se nepokouší o vědecký popis svého života, ale jen o pár střípků vzpomínek. Psala ho v letech 1950 – 1965 a nezmínila se v něm vůbec o svém záhadném zmizení. Knižně byl životopis vydán až po její smrti.

Nadílka

Vyrazili jsme včera do Levných knih. Název obchodu ve mně evokuje krámek se zbožím, které už nikdo nechce. Ale omyl je pravdou. Levné knihy nabízejí skvosty, které v běžných knihkkupectvích nejsou. A jsou-li, zaplatí za ně čtenář mnohem víc. Nevím jakým systémem se dostávají knihy na pulty LK. Jsem ráda, že jsem si tam mohla pořídit zásobu čtiva pro sebe a pro své blízké pod stromeček. A po čem jsem sáhla?
Já si nadělila: trilogii od Patricie Scanlan: Město dívek, Město žen, Město života, Jane Green: Jsem v tom, D. H. Lawrence: Synové a milenci, Carol Cadwalladr: Rodokmen. Dvě posledně jmenované jsem nečetla, tak se už těším.
Babičky dostanou: Jedna detektivky od Faye Kellerman – já mám ráda thillery, které píše její muž Jonathan. Druhá babička si počte v mladší sestře slavné Daphne du Maurier, Angele: román Treveryan jsem jí vybrala a pak oddechovku od Zoë Barnes: Hnízdečko pohody, ty dvě si pak přečtu taky.
Objevila jsem, že tam mají některé díly Dynastie Morlandů za 20 kaček, to jsem zaváhala, že jsem je nevzala, tak zase příště 🙂

Pro Kat…(ona ví :) )

K obědu se čas již chýlí,

co si dám, přemýšlím chvíli.

Chtělo by to maso chutné –

bílkoviny, ty jsou nutné.

Kráčím krokem svižným vpřed,

ať jsem v Masně teď a hned.

Zálibně se kolem koukám,

o mase si píseň broukám.

Vida, čerstvá zabíjačka,

no to bude zabíračka

abych dobře vybrala

a pak si pochutnala.

Jaké krásné jelito tu vidím,

až se za své chutě stydím.

Šup a už ho v tašce mám,

jej, jak já si pochutnám.

Doma honem česnek krájím,

ať se hezky rychle najím.

Olej už na pánvi škvíří,

hodina Há se kvapem blíží.

Jelítko se hezky hřeje,

na talíři chléb se směje.

To je dobré, mňam mňam mňam,

vidličku už v ruce mám.

Dobrou chuť vám přeji milí,

jdu si užít tuhle chvíli.

Pro Kat..doufám, že už se ti sbíhají sliny 🙂

Jede jede poštovský panáček

Ráno přišel pošťák Pat a donesl velký a hlavně docela těžký balík.

Já: Nepatří to spíš nahoru na dospělé než k nám?

PP: Já nevím, kam přesně to patří. Nechám vám to tady dole, nahoru se s tím už nepotáhnu.

Tomu se tedy říká galantní chlap 🙂

Logická hádanka: Kdo se s tím nakonec nahoru táhnul?

Po vybalení jsem zjistila, že se jedná o statistické deníky na příští rok a po částech jsme je s kolegyní vynesly na sekretariát v prvním poschodí 🙂

Filmová nadílka

Koukám do programu, co nám letos TV stanice nadělí. Všichni si přijdeme na své. Já se budu těšit na HP a Ohnivý pohár, Lásku nebeskou, kterou, i když mám doma, tak si ujít nenechám, Hledání Země Nezemě a Stopy ve sněhu – ten jsem viděla jednou a byla z něj úplně paf. Musela jsem si pak sehnat i knížku, podle které byl natočený. No jo, Gabriel Byrne nestárne a pořád má něco do sebe. Malej se těší na Shrekoledu, Mr. Beana a na svůj dennodenní příděl z Jetixu a Minimaxu. Velkej bude žhavit dráty našeho písíčka.

Harry a ti druzí

Dnes byla na programu dne beseda se čtvrťáky. V létě, pod vlivem intenzivní četby HP, jsem vymyslela besedu o Harrym a o fantasy literatuře jako takové. Čtvrťáci byli mí pokusní králíčci. Vyfasovala jsem třídu neskutečně živých exemplářů. Ale myslím, že se jim to líbilo, hlavně ukázka z Relikvie smrti – O devatenáct let později. Akorát jsem jim tvrdila, že budou na Primě vedle Ohnivého poháru dávat i Fénixův řád a nemůžu ho v programu najít…

Buď to okamžitě vypustili z hlavy, jako všechno, co se jim v rámci výuky do hlav nalívá nebo mě budou na Vánoce proklínat.