„Nebuď cíťa!“ „No ty jsi nějaká fajnovka, vůbec se s námi nebavíš!“. Takové a podobné věty zaslechl občas každý introvert. No prostě jsme už takoví trochu mrzouti a domasedi. V nové publikaci grafičky Lenky Blažejové nazvané příznačně Cíťa a nesoucí podtitul Proč svět nutně potřebuje citlivé introvert(k)y se o lidech, kteří tíhnou spíše ke klidu a samotě, dozvíte víc. Kam se řadíte vy? Jedete v tom s námi, nebo jste extroverti?
Kdo se s tvorbou Lenky Blažejové seznámil už dřív, například díky počinu nazvaném Moje rudá knížka, už ví, co může od Cíti čekat. Opět se setkáváme s vymazlenou grafikou, přehlednou a interaktivní. Smekám, protože hned na začátku se autorka trochu poodhalí – nevynechejte Plachou předmluvu – a přiblíží něco málo ze svého soukromí, což je u introverta nepříliš časté.
Celá publikace je pojatá vtipnou formou – vítá nás Nesmělý obsach, Plachá předmluva, Nejisté kapitoly – názvy přímo nahrávají tématu. Dozvíme se, kdo je to vlastně introvert, jaké situace na něj číhají a jak je nejlépe zvládat. Zajímavou kapitolou jsou vztahy introvertů a citlivek – mohou žít s extroverty? Co jim prospívá? Byl pro ně lockdown výhra? Se zájmem jsem si přečetla o známých osobnostech, které se mezi introverty a citlivky řadí. Vůbec jsem neměla tušení, že mezi ně patří třeba Barack Obama, Marie Curie-Skłodowská, nebo sir Nicholas Winton a Patrik Hartl.
Zatímco předchozí počin byl laděn do červena, Cíťa je modrá. Působí to uklidňujícím dojmem a vzhledem k námětu je to perfektně zvolená barva. Obrázky a ilustrace jsou výrazné a srozumitelné, text vás nezahltí, je ho tak akorát, abyste získali podnětné informace.
Cíťu doplňuje Senzitivní sešit, tzv. Průzkumník vnitřního života. Do něj se může směle psát, doplňovat a zaznamenávat si pocity i různé poznámky.
Propracovanou publikaci Lenky Blažejové Cíťa doporučuji všem introvertním duším, které se v ní zcela určitě najdou. Díky trefným obrázkům zjistí, že se svými pocity, nesmělostí a občasným strachem z nových věcí a nečekaných situací nejsou sami. A těm ostatním ji doporučuji proto, aby se naučili své introvertně založené blízké chápat a porozumět jim. Cíťa, to je trefa do černého pro introverty, také ji mohou využít učitelé, vychovatelé i terapeuti při výuce či práci s klienty.
Pro mě to byla poučná četba (a prohlížení obrázků), ve spoustě načrtnutých situací a modelů jsem se jako introvert našla a ujistila se, že není nic špatného na tom, být nesmělý, raději si někde v koutku číst a na společenských akcích být spíš tichým pozorovatelem, než lvem salónů.
Za recenzní výtisk děkuji Lence Blažejové, knížku můžete na webu autorky.
knihomilka.home.blog 