Design a site like this with WordPress.com
Začít

Volání hvězd

Počátek listopadu 1918. Do konce války zbývá pár dní a Irsko má co dělat, aby se z ní vzpamatovalo. Do toho na něj, stejně jako na zbytek světa, udeřila španělská chřipka. V dublinské nemocnici se potýkají s nedostatkem personálu a zdravotní sestra Julie Powerová se na provizorním oddělení pro nemocné nastávající matky má co ohánět. Její boj s větrnými mlýny sledujeme po tři dny, kdy každé ráno nastupuje, aby vystřídala noční sestru. Co na ni čeká? Kromě náročných porodů, které probíhají za asistence devastujícího chřipkového viru, se Julie potýká také s otázkou morálky a cti a její myšlenky jsou neustále u bratra, který si z války nese traumata a nemluví. Julii je k ruce šikovná dobrovolnice Bridie Sweeneyová, do nemocnice také přijždí svérázná lékařka Kathleen Lynnová, která je pro své politické názory na útěku před policií. V pouhých třech dnech, které se nám mohou zdát krátké, se životy těchto tří žen protnou v silných a dramatických okamžicích.

Když v roce 2008 začala Emma Donoghue Volání hvězd psát, ani zdaleka netušila, co se bude dít v době, kdy se knížka objeví na pultech knihkupectví. Nástup covidu v roce 2020 změnil chod celého světa. Když se do knihy začtete, až vás z podobností se současnou situací zamrazí.

I když se děj odehrává v pouhých třech dnech Juliiny služby, je napěchován akcí, nebudete mít čas vydechnout. S Julií a Bridie se zúčastníte porodů, některé budou kvůli chřipce velmi komplikované. Chod na oddělení je líčen velmí autenticky a podrobně, občas jsem trnula hrůzou a napětím, protože o dramatické chvíle není nouze.

Julie je zmítána spoustou otázek, které se týkají jak doktorky Kathleen, tak i sociální a politické situace v Irsku. To nejvíce pociťují pacientky, nastávající matky, bojující nejen s chřipkou, ale i s předsudky společnosti. Manželky z nižších vrstev, svobodné matky i zbohatlické paničky, jen na porodním lůžku jsou si na chvili rovny a všem bez rozdílu se dostane Juliiny péče, jak to s nimi dopadne však záleží na osudu. Díky Emmě Donoghue máme možnost poznat irské zdravotnictví z počátku dvacátých let minulého století. Léčilo se pomocí heroinového koktejlu, horké whisky – pro nás svérázný způsob, pro tehdejší zdravotníky asi jediná možná alternativa v době, kdy panoval naprostý nedostatek léků. Irsko jako výrazně nábožensky založená země využívalo k péči o pacienty nejen klasické zdravotní sestry, ale také jeptišky z klášterů, jež měly na starosti tzv.„magdaleniny prádelny “, nechvalně proslulé azylové domy pro „padlé ženy“.

Volání hvězd můžeme považovat za skvostné komorní drama orámované španělskou chřipkou, které zaujme milovníky psychologicky laděných příběhů.

Za recenzní výtisk děkuji nakladatelství Cosmpolis, knížku najdete na eshopu nakladatelského domu Grada

Autor: Zápisky jedné knihovnice

Knihovnice tělem i duší.

Zanechat odpověď

Vyplňte detaily níže nebo klikněte na ikonu pro přihlášení:

Logo WordPress.com

Komentujete pomocí vašeho WordPress.com účtu. Odhlásit /  Změnit )

Twitter picture

Komentujete pomocí vašeho Twitter účtu. Odhlásit /  Změnit )

Facebook photo

Komentujete pomocí vašeho Facebook účtu. Odhlásit /  Změnit )

Připojování k %s

%d blogerům se to líbí: