Strážci majáku

Majáky lákají romantické a dobrodružné duše už odpradávna. Není divu, zejména knihomolové si představují práci strážce majáku jako naprostou idylku. Sem tam někoho zachráníte, dáte mu teplou deku a najíst, sem tam něco zkontrolujete, jinak celé dny a noci nasáváte vůni slaného moře a čerstvého větru, s hrnkem horkého čaje či kávy můžete přečíst kvanta knih… Že tomu tak není, se můžete přesvědčit v knize Emmy Stonexové Strážci majáku. Autorka se nechala inspirovat skutečnou událostí, kdy v roce 1900 zmizeli z hebridského majáku jeho strážci. Svůj příběh situovala do 70. let, jako lokaci si vybrala ostrov Flannan ležící daleko od anglického pobřeží. Co se stalo se třemi strážci, kteří zmizeli, přitom bylo vše nachystáno, jako kdyby si měli jen na chvíli odskočit… Pravda není ani v deníku, kde se rozcházejí zaznamenané informace o počasí se skutečností. Zůstává pouze jediný svědek, mlčenlivý maják…

Autorka svůj příběh pojala zajímavým způsobem, jenž ale každý čtenář nemusí skousnout. Není to psáno chronologicky, střídají se dvě časové linie, rok 1972, kdy strážci zmizeli a rok 1992, tehdy jsou jejich manželky osloveny novinářem, který se o události chystá napsat knihu. Navíc sledujeme také vnitřní myšlenkové pochody žen. Nechtějí se po tolika letech vrtat v tom, co se kdysi stalo a jitřit staré bolavé rány, některá tajemství by měla zůstat skrytá navždy… Cesta zpátky ale není, žurnalistovi Danu Sharpovi se podařilo roztočit zatuhlá kola minulosti a rozvířit vzpomínky pozůstalých. Zjistí se vůbec, co se tehdy událo?

Moc jsem se na knížku těšila, mám pro majáky slabost a taky mě zajímalo, v čem spočívá práce takového strážce majáku, jasně, že si nemůže pořád jen číst… Než jsem se ke knížce dostala, přečetla jsem si pár recenzí, některé však byly spíše rozpačité, jako by čtenář nedostal to, co očekával, u jiných mě překvapilo, že je příběh považován za lehčí četbu, s čímž nesouhlasím, do takové skupiny řadím úplně jiný typ čtiva.

Emma Stonexová rozehrála komorní psychologické drama. Představuje život strážců majáku jako drsné zaměstnání a boří mýtus všech romantiků. Není to žádná sranda, i když jste v jádru samotáři, příliš dlouhé odloučení od rodiny a blízkých může dostat i vás. Být měsíc mimo realitu normálního světa zamává s každým. Skutečnost se prolíná s představami, fantazie pracuje na plné obrátky. Strážci se střídají v pravidelných intervalech a čas, který tráví s rodinami, je příliš krátký na to, aby si na sebe vždycky stihli zvyknout po dlouhém odloučení. Autorka stvořila trefnou psychologickou sondu do mysli postav, jejichž psychika dostala slušně zabrat. Situace, jimž jsou vystaveni, sledujete z pohledu dvou stran, jinak ji vidí muži, jinak jejich ženy a je těžké přiklonit se na správnou stranu.

Pokud vás zajímá běžná činnost strážce majáku, přijdete si na své, je to nesmírně zajímavé. Věděli jste, že je často bolí záda, protože spí na posteli zakřivené podle stěny majáku? 🙂

Román Strážci majáku jsem si osobně užila, líbilo se mi to napůl románové, napůl dokumentární zpracování, stejně jako tajemno a téměř mystická atmosféra kolem majáku vyrůstajícího přímo z hlubin moře. Děj není příliš akční, plyne pomaleji, o to víc jsem si ho vychutnala. Pokud v knihách rádi řešíte mezilidské vztahy, tady si to užijete vrchovatě.

Tak jak to tedy bylo? Co se stalo třem mužům, kteří by mohli skály lámat? Zeptejte se moře, možná něco ví…

Za recenzní výtisk děkuji nakladatelství Jota, na jehož eshopu si knížku můžete koupit.

Zanechat odpověď

Vyplňte detaily níže nebo klikněte na ikonu pro přihlášení:

Logo WordPress.com

Komentujete pomocí vašeho WordPress.com účtu. Odhlásit /  Změnit )

Google photo

Komentujete pomocí vašeho Google účtu. Odhlásit /  Změnit )

Twitter picture

Komentujete pomocí vašeho Twitter účtu. Odhlásit /  Změnit )

Facebook photo

Komentujete pomocí vašeho Facebook účtu. Odhlásit /  Změnit )

Připojování k %s