Čtyři roční doby

Další z povídkových souborů Stephena Kinga vychází letos už ve třetí reedici v Nakladatelství Beta . Jedná se o dnes už kultovní klasiku nazvanou Čtyři roční doby. Obsahuje čtyři příběhy, které určitě není nutné podrobně představovat, vsadím se, že nejméně dvě, tři znáte dobře, třeba z filmového zpracování.

První povídka nese název Rita Hayworthová a vykoupení z věznice Shawshank. Dnes už notoricky známé vyprávění o účetním Andym Dufresnem, který byl doživotně odsouzen za vraždu své ženy, kterou nespáchal. Vypravěčem však není on, ale jeho spoluvězeň Red, s nímž se Andy v průběhu času seznámil. Víc asi není třeba představovat, neboť film natočený podle této povídky je už kultovní a zná ho asi každý. Za mě je to jedna z nejlepších povídek Stephena Kinga vůbec.

Nadaný žák. Šílená, krutá, zlá povídka, která přitom začíná poměrně nevinně, ale co se děje pak… Školák Todd vypátrá, že v jeho sousedství žije pod jiným jménem bývalý nacistický zločinec Kurt Dussander. Todd mu vyhrožuje, že ho udá, pokud mu stařec nebude podrobně vyprávět, co se za války dělo v koncentračních táborech. Todd postupně zjišťuje, že se mu líbí nejen vyprávění o válečných hrůzách, ale také pocit, že někoho ovládá. I tato povídka byla zfilmována, v roli Kurta Dussandera s Ianem McKellenem.

Tělo. Parta kluků se jednoho dne vydá hledat tělo spolužáka, kterého usmrtil vlak. Tentýž plán má i jiná parta, jíž dominuje Eso Merill. Že vám to něco říká? Objevuje se v románu Nezbytné věci a je to záporák se vším všudy. I Tělo má svůj film, v němž jako Eso zazářil Kiefer Sutherland a v roli kluků třeba River Phoenix nebo Corey Feldman, mladičké hvězdy přelomu osmdesátých a devadesátých let. Tahle povídka byla na můj vkus příliš zdlouhavá, ale vždycky, když jsem si to pomyslela, začalo to mít grády. Nese se v lehce nostalgickém tónu.

Dýchací metoda je poslední povídkou v souboru a musím říct, že mě hodně mile překvapila. Odehrává se retrospektivně, kdy doktor v jednom newyorském pánském klubu vypráví podivnou a docela děsuplnou příhodu ze své rané praxe – mladá žena se navzdory společenským konvencím rozhodla porodit dítě a mít tehdy nepřijatelný status svobodné matky. No ale nebyl by to King, aby… Však uvidíte. Tento příběh se mi líbil docela hodně, překvapil i lehce šokoval, tak jak jsem u spisovatele zvyklá.

Soubor Čtyři roční doby je jednou z těch povídkových knih, k nimž je snadné se vracet, i když povídky dobře znáte. Jsou to poctivé kingovky, tentokrát bez monster, zombie a jiných potvor. Jejich velkou devizou je atmosféra, kterou King vedle psychologie postav umí dokonale.

Jediné, co jsem postrádala, byla typická Kingova předmluva a doslov, v nichž si se čtenáři „povídá“ o tom, proč píše, jak povídky vznikly a co jej inspirovalo.

Směle ji doporučuji všem kingofilům, i když je jasné, že ti už ji přelouskanou mají, i víckrát. Dokonale se hodí všem nově příchozím do klubu fanoušků tohoto spisovatele, právě proto, že jsou to poctivé povídky založené ne na co největší hrůze z hororových příšer, ale na tom, že vás pohltí pocit děsu a stísněností vyvolaný tím, jak se hrdinové chovají a jak jednají.

Pokud byste se neuměli mezi Kingovými povídkovými soubory rozhodnout, se kterým začít, Čtyři roční doby rozhodně stojí za posunutí do čela knižního žebříčku.

Za recenzní výtisk děkuji nakladatelství Beta, na jehož eshopu je knihu možné koupit.

Zanechat odpověď

Vyplňte detaily níže nebo klikněte na ikonu pro přihlášení:

Logo WordPress.com

Komentujete pomocí vašeho WordPress.com účtu. Odhlásit /  Změnit )

Google photo

Komentujete pomocí vašeho Google účtu. Odhlásit /  Změnit )

Twitter picture

Komentujete pomocí vašeho Twitter účtu. Odhlásit /  Změnit )

Facebook photo

Komentujete pomocí vašeho Facebook účtu. Odhlásit /  Změnit )

Připojování k %s