Pozvala mě dál

Elle Fieldingová, autorka úspěšné knihy pronajme přes Airbnb svůj milovaný vymazlený dům, který se nachází v Cornwallu a sama odjíždí do Francie. Po návratu zjišťuje, že se v domě změnila atmosféra, ale dokonce se někdo dostal do prostor, které byly zamčeny a nikdo kromě ní tam neměl přístup. Elle se snaží spojit s Joannou, jež si dům pronajala, účet však neexistuje… Elle začíná trpět paranoiou, má dojem, že ji někdo sleduje a monitoruje každý její pohyb. Je však spisovatelkou, takže má bujnou fantazii, navíc se nachází v časovém presu, má jen pár týdnů, aby odevzdala nový rukopis, do něhož však doposud neudělala ani čárku… Tak jak to tedy je? Opravdu je Elle pod něčím drobnohledem a hrozí jí nebezpečí nebo se jen příliš poddala vlastním představám.

Lucy Clarke mě ještě nikdy nezklamala, její knihy považuji za jedny z top mezi psychothrillery. Poctivá dávka napětí, emoce, pocity strachu, to je kombo, na které zaručeně slyší každý čtenář tohoto žánru.

Děj je rozložen do tří různých linií. V té hlavní sledujeme, co se v Elleině životě děje aktuálně, spolu s ní se bojíme neznámého údajného stalkera a pociťujeme nepříjemné svírání, až strach z neznámého zla. A to myslím vážně, protože se obvykle u knih nebojím, jen párkrát se mi stalo, že jsem pociťovala mrazení a pocit napětí. A přesně toto jsem měla i u knihy Pozvala mě dál. Druhá linka nás vede do minulosti, do doby hrdinčina studia. I tam se děje něco, co výrazně ovlivní její budoucnost. A třetí stopa? V té k nám promlouvá neznámý hlas. Hlas někoho, kdo se naboural do Elleina soukromí. Je to dočasná nájemkyně Joanna? Nebo snad nepříjemný soused, jemuž je Elle trnem v oku? Nebo snad někdo úplně jiný? Lucy Clarke své postavy mistrně postrkuje dějem a splétá důmyslné smyčky, aby nás přesvědčila o tom, že pravda není tam, kde ji obvykle vidíme. Já ji viděla všude jinde, jen ne tam, kde opravdu byla. Závěrečné vyústění mě dostalo do kolen, vůbec jsem ho nečekala.

Lucy Clarke píše čtivě, umí zaujmout vykreslením profilu svých postav. Elle je jednou z těch hrdinek, u nichž si nejste jistí ničím. Její fantazie je bezbřehá, nevíte, jestli si vymýšlí, nebo říká pravdu, ona totiž nepůsobí příliš spolehlivě a věrohodně. Napětí je vyrovnáváno nádhernými a barvitými popisy cornwallského pobřeží, hned máte chuť čarovnou oblast navštívit.

Britská autorka psychothrillerů mě opět přesvědčila, že opravdu umí. Román Pozvala mě dál jsem četla s očekáváním mrazivého čtenářského zážitku, a přesně toho se mi dostalo. Už teď jsem zvědavá, s čím Lucy Clarke přijde příště.

Za recenzní výtisk děkuji nakladatelství Cosmpolis, knihu si můžete koupit na eshopu nakladatelského domu Grada.

Zanechat odpověď

Vyplňte detaily níže nebo klikněte na ikonu pro přihlášení:

Logo WordPress.com

Komentujete pomocí vašeho WordPress.com účtu. Odhlásit /  Změnit )

Twitter picture

Komentujete pomocí vašeho Twitter účtu. Odhlásit /  Změnit )

Facebook photo

Komentujete pomocí vašeho Facebook účtu. Odhlásit /  Změnit )

Připojování k %s