Pojďte, vydáme se do viktoriánské Anglie. Zní to lákavě? Mně ano. Mám toto období velmi ráda a proto jsem se těšila na knihu Ztracená historie snů od Kris Waldherr. Zavede nás do prostředí, které v dnešní době působí velmi zvláštně, přímo až děsivě, přitom svého času bylo považováno za naprosto normální a běžné. Seznamte se s Robertem, který působí jako fotograf mrtvých.
Robert je požádán, aby vyfotil zesnulého bratrance Hugha, kterého ale nikdy předtím neviděl. Hugh de Bonne byl nalezen mrtvý v hotelovém pokoji a zanechal poněkud zvláštní instrukce, co se pohřbu a posledního spočinutí týče. Hugh nesmírně miloval svou ženu Adu, pro níž nechal vystavět skleněnou kapli. A právě tam by byl rád pohřbený. Jenže kaple je nepřístupná a Robert se do ní může dostat jen pod podmínkou, že si poslechne příběh velké lásky Hugha a Ady. Vyprávět mu ho bude Adina neteř Isabella, která jediná má od kaple klíče. A proč zrovna Isabella, žena, která se k Robertovi od počátku nechová příliš vlídně? Nechte se překvapit a začtěte se do tohoto originálního příběhu.
Ztracená historie snů kráčí ve stopách starých dobrých anglických románů. Hutných, spletitých, s nádechem duchařiny. I v ní toto téma najdete, ale v jaké podobě, to neprozradím, abych vás nepřipravila o moment překvapení, kdy se během čtení nadechnete a řeknete si: „A jo, vlastně! Jak to, že mi to hned nedošlo?“
Připravte se ale na to, že knížku nebudete mít přečtenou během pár chvilek. Je natolik propracovaná, plná popisů, které podněcují fantazii, že s ní strávíte mnohem víc času. Zaslouží si to každé písmenko, každá věta, která dokazuje, že autorka si s svým dílem opravdu pohrála. Pokud jste fanoušci rychlé akce, tak máte smůlu. Ztracená historie snů nesviští závratným tempem, je rozvláčná a dost podrobná. Autorka je sice Američanka, ale podařilo se jí vystihnout viktoriánskou atmosféru – já jsem tedy byla spokojená. Příběh místy působí velmi tísnivě, ponuré náladě přidá i Robertovo ve své době normální zaměstnání (focení mrtvých bylo ve viktoriánském období běžnou záležitostí). Nechybí některé typické aspekty viktoriánské četby jako je dominantní hospodyně, stěžejní postava zahalená tajemstvím, nebo dům plný tajuplných zákoutí.
Jestli se vám líbí romány spisovatelky Sarah Perry, která klade důraz nejen na příběh jako takový, ale i na jazykové zpracování, tak se vám bude určitě zamlouvat i román Ztracená historie snům od Kris Waldherr, který v dnešní náročné době době působí jako balzám na duši. Není to knížka pro každého, rychlý konzument písmenek ji neocení, tohle je vybroušený klenot pro fajnšmekry, jenž mají v oblibě malebnost slov. Zpomalit, nahlédnout do minulosti a nechat se pohltit příběhem plného osudové lásky – co by si romanticky založený čtenář či čtenářka mohli přát víc?
Za recenzní výtisk děkuji nakladatelství Beta, na jehož eshopu si knížku můžete pořídit.
knihomilka.home.blog 