Ústav

Stephen King si neužívá důchodu, ani neusíná na vavřínech, a to si pište, že by mohl klidně obojí. Přichází s novinkou Ústav, která navazuje na jeho vrcholná díla (ano, ta každý vnímáme subjektivně). Tentokrát to není žádné velké napínání. Po prologu, který vypadá, že je v knize jaksi omylem (ale není, samozřejmě), rovnou vpadneme do příběhu Lukea, dvanáctiletého kluka. Jedné poklidné noci se Luke stane terčem únosců, kteří mu zabijí rodiče a nebohého chlapce převezou tajně do Ústavu. Když se Luke ráno probudí, má dojem, že je ve svém pokoji, všechno totiž vypadá úplně stejně jako u něj doma, jen okno chybí. Co se stalo? Co je tajemný Ústav vlastně za instituci, dostane se Luke někdy domů? No smůla, chlapče, tvoje nadání tentokrát není vstupenkou do světa úspěchu, ale zavede tě rovnou do pekla.

Ústav navazuje na osmdesátková díla jako Žhářka, nebo dnes už kultovní To. V hlavních rolích vystupují teenageři a stěžením motivem je boj se zlem, nad nímž se v Ústavu pokusí vyhrát Luke a jeho noví přátelé.

Jste-li rodiče, nebo máte relativně kladný vztah k dětem, doporučuji během čtení přepnout na jakýsi „antichildren mód“, jinak se z toho zblázníte. Tenhle Ústav a jeho zaměstnanci se s chovanci nemažou a nebojí se jim ublížit. Jejich sítem prošly děti mající telepatické nebo telekinetické schopnosti, právě ty jsou potřeba nejen k vědeckým účelům. Chlapci a dívky jsou neustále testováni a podrobováni nepříjemným zkouškám, na druhou stranu se po části budovy mohou volně pohybovat a využívat psychických berliček ve formě alkoholu nebo cigaret. Přijde vám to zvrácené? S každým nově příchozím dítětem je to horší a horší, tím víc, že k Lukeovi, Averymu, Kalishe či Nickovi snadno přilnete a prožíváte s nimi všechny hrůzy, které jim zaměstanci Ústavu připravili.

Kingovi se zase povedlo napsat román, díky kterému budete mít husinu na kůži, a opět k tomu není potřeba duchů či monster. Tísnivou atmosféru Ústavu, vykreslenou opravdu sugestivně, umocňují dětští hrdinové v roli mučedníků. King se nebojí popsat drastické zacházení s křehkými dušičkami a zásobit ho vylíčením mnohdy sadistických povah dozorců. Nebylo mi z toho vždycky dobře, což je důkaz, že se mu to podařilo na jedničku.

Ústavem můžete začít, pokud se s Kingem teprve seznamujete, tentokrát není tak rozsáhlý, neuchyluje se ke svým typickým obsáhlým popisům a odbočkám, jimiž jsou ostatní příběhy doslova prošpikovány.

Tak co, vydáte se do Ústavu za Lukem a jeho kamarády? I přes mírně drastický námět je to dílo, které stojí za to přečíst, nechá ve vás spoustu rozporuplných pocitů i otázek.

Za recenzní výtisk děkuji nakladatelství Beta, na jehož eshopu můžete titul pořídit.

Zanechat odpověď

Vyplňte detaily níže nebo klikněte na ikonu pro přihlášení:

Logo WordPress.com

Komentujete pomocí vašeho WordPress.com účtu. Odhlásit /  Změnit )

Twitter picture

Komentujete pomocí vašeho Twitter účtu. Odhlásit /  Změnit )

Facebook photo

Komentujete pomocí vašeho Facebook účtu. Odhlásit /  Změnit )

Připojování k %s