
Australská spisovatelka Kate Mortonová je známá díky příběhům, v nichž se minulost proplétá s přítomností, a není v nich nouze o větší množství postav. Ani Hodinářova dcera není výjimkou. V centru pozornosti stojí jeden dům v Birchwood Manor, v němž se stalo mnoho pozoruhodných událostí. Kate Mortonová nechává mluvit Birdie, ženu, jež je s domem také těsně spjata.
S Birdie se ocitáme v roce 1862, kdy se na řece Temži plaví skupinka bohémsky založených umělců v čele s Edwardem Radcliffem přímo do onoho domu v Birchwood Manor. Mají zde tvořit a odpočívat. Pobyt veselé skupinky však končí tragicky, jedna žena zmizí neznámo, kam, a druhá je nalezena zastřelená. Pro Edwarda už není nic jako dřív, následky onoho činu na něm nechávají doživotní následky.
O sto padesát let později najde mladá archivářka Elodie koženou tašku, která zřejmě patřila Edwardu Radcliffovi. Obsahuje fotku mladé zatčené ženy a skici domu Birchwood. Elodie cítí vnitřní neklid, obrázek domu ji čímsi přitahuje. Pátrání po původu fotografie i obrázku rozkrývá bolestnou i tajemnou historii, jejíž součástí je i Elodie, aniž by to předem tušila.
Číst knihy Kate Mortonové není snadné. Splétá linky i osudy postav tak, jak se jí to hodí do děje. Čtenář musí udržet pozornost a sledovat vývoj postav i souvislosti. Pokud se s autorkou teprve seznamujete, doporučuji začít staršími kousky jako je Tajemství letního odpoledne nebo Dům u jezera. Hodinářova dcera je díky tomuto vrstvení opravdu košatá a není snadné se v ní orientovat. Časových rovin je zde více, než obvykle bývá, a nejdou za sebou chronologicky, což může některé čtenáře zaskočit. Ocitáte se nejen v současnosti, ale také ve viktoriánské Anglii, zažijete dekadentní dvacátá léta minulého století a pocítíte strach i hlad, který měli lidé během druhé světové války. Ale na přeskáčku.
Kate Mortonová je velmi důsledná spisovatelka, díky čemuž působí začátek románu trochu rozvlekle a ptáte se, zda-li jsou tak podrobné popisy pro děj podstatné. Jsou. Pokud vydržíte a necháte se unášet na vlnách hutného autorčina vyprávění, na konci doplujete k šokujícímu vyústění (a v tomto případě to opravdu není jen prázdné klišé) a všechny ty původně nesourodé části skládačky do sebe zapadnou jako dílky puzzle.
V románu Hodinářova dcera najdete vše, co má správný román mít. Silný, dokonale vrstvený příběh vystavěný na tragickém tajemství, hrdiny, kteří zápolí s láskou i trápením, nevyjasněný zločin a především atmosféru. Mrazivou a tajemnou s nádechem duchařiny. Jen musíte nechat Kate Mortonovou, aby se vám dostala pod kůži, teprve pak si vás její román podmaní a nepustí.
Za recenzní výtisk děkuji knihkupectví Luxor, na jehož blogu recenze primárně vyšla.
Od autorky jsem prozatím žádnou knihu nečetla, ale tady jsi mě hodně nalákala!!
To se mi líbíTo se mi líbí
Tak doufám, že budeš spokojená.
To se mi líbíTo se mi líbí
Miluju Kateiny příběhy, právě pro tu hutnost a mnohovrstevnatost. Hodinářova dcera mi poslední zbývá k přečtení a pořád nevím, zda už je na ni ten správný čas. Chci si ji dokonale vychutnat. 🙂
To se mi líbíTo se mi líbí
A já jsem měla za to, že jsi ji už četla. 🙂
To se mi líbíTo se mi líbí