Design a site like this with WordPress.com
Začít

Osvícení

Představte si, že byste mohli pár měsíců obývat hotel, dělat si tam, co chcete, jíst, co hrdlo ráčí, aniž by vás to stálo peníze. Bylo by to něco za něco. Vy máte na pár měsíců komfort, hotel vaši péči. Kdo by to nebral? Jack Torrance přijal místo zimního správce horského hotelu Overlook, aby unikl černým myšlenkám a depresím, které ho už delší dobu sužovaly. Jeho žena Wendy a pětiletý syn Danny byli zpočátku nadšení. Wendy se těšila, že horská samota pro ně bude něco jako terapie, náplast na pošramocené manželství, pro Dannyho to měl být doslova ráj na zemi. Obrovské chodby hotelu, kde může řádit, pořádná nálož sněhu, každý kluk by byl spokojený. Jenže Danny má vidění, je osvícený. A to, co vidí, není nic příjemného. Hotel Overlook ztělesňuje čiré zlo. Ale to ví jen Danny, malý pětiletý kluk. Kdo by mu věřil?

Předpokládám, že asi neexistuje člověk, který by o jednom z nejznámějších děl Stephena Kinga alespoň něco málo nevěděl. Když se řekne Osvícení, spoustě lidí se vybaví šílený výraz filmového Jacka Torrance v podání Jacka Nicholsona, přetlakovaný kotel, nebo výtah, který se spustí sám od sebe… Kdo říká, že v hororu musí nutně vystupovat příšery a zmutovaná havěť, abyste se báli? Stephen King na to jde jinak, síla strachu je podmíněna atmosférou, která v Osvícení panuje. A vězte, že stojí za to.

Když jsem knihu četla poprvé před lety, v paměti mi utkvěl právě výše zmiňovaný kotel. Sami jsme tehdy topili v poctivém Viadrusu, u něhož se mi párkrát stalo, že teplota vyskočila někam do nebes a já jsem musela zabránit tomu, aby bouchl. Je tedy jasné, jak jsem si v Osvícení užila scény v kotelně.

Tentokrát mě asi ještě víc dostal hotelový výtah. Při scénách, kdy zběsile jezdil nahoru a dolů, tuhla krev v žilách nejen Wendy a Dannymu, ale i mně. Ještě že výtahem jezdím hodně málo. 🙂

Stephen King je velký okecávač, to už dávno víme. Hodně a rád popisuje, je detailista, který chce, abyste to při čtení měli prostě tip ťop. A zrovna u Osvícení to vůbec není na škodu. Podrobné popisy hotelu, nebo horské krajiny, která když zapadne sněhem, tak to je, jako když na vás babička hodí poctivou péřovou duchnu, jsou hodně živé. A nebyl by to King, kdyby do děje nezakomponoval i něco víc. Kromě Dannyho vidění, které jsem jako matka kluků vnímala citlivěji, jsou to i alkoholismus nebo domácí násilí.

Osvícení je hodně sugestivní. Má silné hlavní i vedlejší postavy, jejichž povahové vlastnosti jsou vykreslené perfektně. Jack a jeho démoni, Wendy pochybující o smyslu svého manželství, chytrý a inteligentní Danny, tak ztracený v nepříjemném vidění. Díky tomu Osvícení přesahuje žánr hororu, nemá daleko k psychologickému dramatu.

Za mě velká spokojenost, nejsem typ, co by se u knih nějak extra bál, mám ráda, když mě příjemně mrazí a atmosféra je natolik autentická, že moje představivost může jet na plné obrátky. Přesně tohle jsem od Osvícení dostala, druhé čtení bylo ještě mnohem lepší než to první. A už se těším, až otevřu pokračování Doktor spánek, v němž se děj bude točit kolem dospělého Dannyho.

Určitě si román nechejte ujít, jste-li fanoušci hororů, tahle klasika bez monster a nestvůr je prostě top.

Za recenzní výtisk děkuji nakladatelství Beta, knihu můžete koupit na eshopu.

Autor: Zápisky jedné knihovnice

Knihovnice tělem i duší.

%d blogerům se to líbí: