Nepamatuji si své jméno

Tak si představte, že jste doma se svými blízkými, chystáte se večeřet, a najednou vám u dveří zazvoní cizí osoba, která tvrdí, že jí patří váš dům, či byt. Co byste dělali?

Mladí manželé Tony a Laura právě takovou situaci prožívají. Mají před sebou podivnou návštěvnici, která tvrdí, že je majitelkou domu, který před nedávnem koupili, a kupodivu se vyzná i uvnitř. Jen neví, kdo je, ztratila paměť. Zrovna přiletěla z Berlína a v kapse měla lístek s adresou onoho domu. Manželé neznámé ženě poskytnou útočiště do doby, než se vše vyřeší. Laura má obavy, ale Tony se chová bezstarostně, cizince dá dokonce provizorní jméno – Jemma. Lauřiny obavy jsou opodstatněné, lékařka, ke které Jemmu vezme na prohlídku, si myslí, že v cizince poznala chladnokrevnou vražedkyni, která před mnoha lety zabila svou přítelkyni. Je Jemma opravdu nebezpečná? A kým vlastně je?

Thriller Nepamatuji si své jméno má zápletku vystavěnou na amnézii a záměně podobnosti. Je vyprávěn z několika úhlů pohledu, což ho činí zajímavým. Jemma totiž podává svou verzi v ich-formě, Lauru a Tonyho vnímáme zprostředkovaně, jejich linka je pojata zase v er-formě. Je tedy jasné, že asi nejvíc budete vnímat právě Jemmu. V románu se objevuje ještě několik dalších postav, které mají s příběhem co do činění. Směr hlavní zápletky je záměrně rozváděn do různých směrů, nejvíc asi pobaví konspirační teorie novináře Seana, jež děj trochu odlehčily. Možná se ptáte, proč je na obálce zrovna mořský koník. Právě motiv s tímto mořským tvorem je stěžejní, ale jak, to se nechejte překvapit, docela jsem zírala.

Knize je vytýkána jistá rozvláčnost a již zmiňované větší množství postav. Já osobně mám poklidnější styl vyprávění ráda a nevadil mi ani tady. Bylo to podobné jízdě vlakem, prudký rozjezd, pak dlouhá klidná cesta, která ke konci zrychlovala a gradovala k akčnímu konci, který mi přišel možná trochu uspěchaný, jako by si autor uvědomil, že musí čtenáře udržet v pozornosti a nabídnout mu něco šokujícího, aby dostál danému žánru.

V každém případě se mi do rukou dostal zajímavý počin, z něhož na mě dýchla atmosféra starých anglických detektivek, v nichž se to nehemží mrtvolami, ale důraz se klade na postupy při vyšetřování a také na postavy příběhu, jejichž osudům bývá věnována větší pozornost, takže se do nich můžete víc vcítit. Mě osobně právě tohle baví asi nejvíc.

Za recenzní výtisk děkuji nakladatelství Metafora, titul můžete zakoupit v eshopu.

Zanechat odpověď

Vyplňte detaily níže nebo klikněte na ikonu pro přihlášení:

Logo WordPress.com

Komentujete pomocí vašeho WordPress.com účtu. Odhlásit /  Změnit )

Twitter picture

Komentujete pomocí vašeho Twitter účtu. Odhlásit /  Změnit )

Facebook photo

Komentujete pomocí vašeho Facebook účtu. Odhlásit /  Změnit )

Připojování k %s