Ztracené dopisy

Sarah Mitchellová napsala román, který si zcela určitě podmaní spoustu čtenářek (a snad i čtenářů 🙂 ) . Autorka čerpala námět ve své rodině a na základě skutečných událostí stvořila příběh, který se do srdcí zapíše svou silou i dojemností.

Děj je rozvíjen ve dvou časových rovinách. V současnosti se setkáváme s Kanaďankou Martou, která se po smrti svého otce vydává do anglického Norfolku po stopách tajemství, které muž před svou rodinou skrýval. Měl snad dlouholetou milenku, nebo druhou rodinu, jejíž existenci tajil? Klíčem je počítačový soubor s podivným názvem Catkins. Marta rozplétá klubko pořádně spletených informací, jejichž nitky vedou k období druhé světové války.

Sylvie se trápí v manželství, které je podle ní nešťastné. Dopustila se osudového přešlapu, jenž jako černý mrak visí nad jejím vztahem s manželem Howardem. Trochu se jí uleví, když muž narukuje na frontu. V té době Sylvie zdědí malou chatku po tetě. Když se na ni jde s dětmi podívat, potká zajímavou dívku Connie, která se stará o svého malého bratra. Sylvie pomůže Connii najít ztracený prstýnek a tím je odstartováno přátelství na život a na smrt, v němž velkou roli hraje tajemství, s nímž se Sylvie Connii svěří. Jeho dopad má vliv i na Martino pátrání. Co vlastně žena o svém otci zjistí?

Ztracené dopisy jsou přesně tím typem románu, který mám ráda a vyhledávám ho. Střídání časových rovin, období druhé světové války a anglické reálie, to je přesně podle mého gusta. Myslím, že na své si přijdou příznivci spletitých rodinných příběhů. Vše je nakombinováno do čtivého díla, od kterého se jen těžko odchází.

Asi nejvíc mě oslovila část, odehrávající se za války. Autorka vystihla napjatou atmosféru, která v Británii vládla, strach z náletů (ty jsou vylíčeny poměrně věrohodně) a popsala i soudržnost, která panovala mezi lidmi, jež museli snášet pohled na zničené město a čelit tragickým ztrátám při bombardování. Velkou pozornost věnuje také evakuačním programům, které měly britským dětem zajistit přechodné bezpečí v náhradních rodinách v Kanadě nebo Austrálii. Při čtení nebyla nouze o emotivní scény, jen si zkuste představit, že máte své děti poslat do zámoří a netušíte, jestli je ještě někdy uvidíte. Tohle mě vážně dostalo.

I současná linie je výborná. Marta nejenže řeší otcovu minulost, musí se také popasovat s pošramoceným vztahem s dcerou Janey. Vůbec na mezilidské vztahy klade Sarah Mitchell v knize velkou pozornost, popisuje je s vnímavostí a citlivostí. Klade důraz na drobné detaily, do děje jsou zakomponovány i scénky, které pro celý příběh nemají smysl jako samostatné, ale v kontextu působí uceleně a se svým lehce humorným podtónem jej příjemně odlehčují. Ocenila jsem, že se děj odehrával v přímořském městečku a spolu s Martou, a vlastně i se Sylvií a Conií, jsem si užívala slanou vůni moře, vítr ve vlasech a šumění vln.

Pod neskutečně krásnou obálkou se skrývá silný příběh vzdávající hold ženám, které se musely s válkou popasovat po svém. A že spolu s Martou rozpletete jedno pořádně zašmodrchané tajemství, to je třešinka na dortu.

Za recenzní výtisk děkuji nakladatelství Fortuna Libri, kde si můžete titul zakoupit.

Zanechat odpověď

Vyplňte detaily níže nebo klikněte na ikonu pro přihlášení:

Logo WordPress.com

Komentujete pomocí vašeho WordPress.com účtu. Odhlásit /  Změnit )

Google photo

Komentujete pomocí vašeho Google účtu. Odhlásit /  Změnit )

Twitter picture

Komentujete pomocí vašeho Twitter účtu. Odhlásit /  Změnit )

Facebook photo

Komentujete pomocí vašeho Facebook účtu. Odhlásit /  Změnit )

Připojování k %s