Tajemství ukryté v hortenziích

Bezstarostnost mládí střídá strach z blížící se války. Píše se rok 1939 a Němci jsou už tak blízko. Zatímco muži vyrážejí do boje za čest Francie, ženy se starají o hospodářství. Pro Maelle a Semu nastávají těžké časy, ale i v těch se najde skulinka pro lásku…

Sema Tabarlyová a Maelle LeHaziffová byly přítelkyně od dětství. Vyrůstaly vedle sebe na rodinných statcích ve vesnici Plouvan v Bretani a jedna bez druhé nedala ani ránu. Náhle je však překvapila 2. světová válka a z bezstarostného života najednou nezbývalo nic. Ale i v těžkých časech může vykvést láska a možná i tajemství, které přetrvá roky.

O sedm desítek let později, v roce 2010 přijíždí mladá sochařka Giselle Esch-Lamartinová do malého zapadlého bretaňského kláštera, aby mu renovací navrátila lesk a slávu. Do cesty jí vstupuje Yannik LeHaziff. Pro Giselle je tvrdým oříškem – na jednu stranu je vstřícný k jeptiškám, na druhou touží po rozšíření rodinného majetku, a to lze jedině s pozemky, které patří klášteru. Dá se mu věřit? Jak je spojen s rodinami Semy a Maelle, o nichž v Plouvanu nikdo nechce mluvit?

Poměrně rozsáhlý román těží z oblíbeného schématu dvou časových rovin a silných, životem zkoušených hrdinek, v jejichž životech stojí láska a smysl pro rodinnou čest na předních příčkách pomyslného žebříčku priorit. Jenže někdy přichází chvíle, kdy musíte dát jednomu přednost před druhým. Obě dívky se před takovým dilema těm nacházejí, musí se rozhodnout, zda zvolí lásku nebo rodinu, a to i za cenu fatálního výsledku.

Jednotlivé kapitoly, v nichž se obě dějové linky pravidelně střídají, jsou sice poměrně obsáhlé, ale končí vždy velmi napínavou scénou, která vás nutí číst dál a je tak zárukou, že knihu jen těžce odložíte.

Knize dominují barvité popisy bretaňské přírody i tradiční mýty a legendy vinoucí se napříč příběhem, v němž zaujímají významné místo.

Zajímavým prvkem se jeví i pohled na život řeholních sester v klášteře, jejich boj o přežití ve světě dravé ekonomiky i střety duchovního světa s realitou všedních dní, který působí občas úsměvně.

Marie Lamballe je pseudonym poměrně známé spisovatelky, která se před časem proslavila rodinnou ságou z prostředí německé průmyslnické rodiny. Tentokrát si na paškál vzala francouzské reálie a jedno z nejtěžších historických období této země. Tématu se zhostila se ctí a grácií a stvořila čtivý román pro ženy, jehož atraktivitu i dramatičnost zvyšují kulisy druhé světové války.

Hortenziová zahrada si nehraje na nic intelektuálního. Čtenáři před sebou mají společenský román, který zaujme primárně ženskou část čtenářského publika a nabídne to, co je na těchto počinech tak zajímavé a lákavé – pestré dějové linie směřující k dramatickému a epickému finále.

Má smysl uchovávat rodinná tajemství, i když jejich aktéři už dávno nejsou mezi živými? To zjistíte, když se s Hortenziovou zahradou přenesete do okouzlující i drsné Bretaně.

Za recenzní výtisk děkuji knihkupectví Luxor, na jehož blogu recenze primárně vyšla.

Zanechat odpověď

Vyplňte detaily níže nebo klikněte na ikonu pro přihlášení:

Logo WordPress.com

Komentujete pomocí vašeho WordPress.com účtu. Odhlásit /  Změnit )

Google photo

Komentujete pomocí vašeho Google účtu. Odhlásit /  Změnit )

Twitter picture

Komentujete pomocí vašeho Twitter účtu. Odhlásit /  Změnit )

Facebook photo

Komentujete pomocí vašeho Facebook účtu. Odhlásit /  Změnit )

Připojování k %s