Podivná holka

„Je divná. Jako jediná z celé rodiny přežila šílený požár, to není normální. Pořád se tak škaredě kouká… vždycky se pak něco stane.“ Asi něco takového si lidé šeptali o jedenáctileté Ellie, osiřelé dívence, která se po tragické události dostala do pěstounské péče. Setkává se s psycholožkou Imogen, k níž až příliš přilne. Ani Imogen nemá jednoduchý život. Po mnoha letech se vrací do rodného města, kde zdědila dům po matce. S tou si nikdy nerozuměla a citová vyprahlost se projevila i ve vztahu k manželovi. Psycholožka si musí poradit s případem Ellie, podivnými událostmi ve městě i sama se sebou – zaplétá se do lží, které ohrožují její manželství. A Ellie se pořád tak divně kouká…

Jenny Blackhurst si mě získala svou první knihou vydanou v Dominu. Ztichlý dům mi tenkrát vyrazil dech a jen nevěřícně jsem kroutila hlavou, jak autorka děj dokonale zamotala.
O to víc mě zajímala Podivná holka, znáte to – laťka je nastavená pěkně vysoko, přeskočí, nepřeskočí?

Děj je situován do malého městečka, kde se lidé vesměs znají, moc rádi se dívají druhým do talířů a vše o sobě vědí. S Ellie jsou ihned hotoví – je to divná holka, nejspíš prokletá, a hotovo. Klepy dělají hodně, mohou člověku nenapravitelně uškodit. Jak to tedy s Ellie je? Opravdu dokáže pohledem i silou myšlenek někomu ublížit?
Kapitoly jsou vyprávěny střídavě z pohledu Imogen, zde je užitá ich-forma, a Ellie, kde autorka použila er-formu. Nemáme tak Elliiny pocity a dojmy z první ruky, ale jsou zprostředkované, což přispívá k ještě většímu napětí.

Kniha si celou dobu udržuje napětí i temnou atmosféru. Tentokrát nejde o pořádně zašmodrchanou zápletku, autorka vplula do hlubin lidského myšlení a napsala psychothriller, takový, který přesahuje svůj žánr. Zabrousila i do tématiky, kterou známe z pera mistra hororu Stephena Kinga – ovládání lidí pouhou myšlenkou.
Při čtení se budete trochu ošívat i bát, Jenny Blackhurst umí navodit tu správnou náladu.
V případě Podivné holky jde totiž především o pocity. Ať už jsou to tedy ty čtenářovy, vyvolané gradujícím dějem, kdy o strach a napětí není nouze, nebo takové, jenž mezi sebou pociťují aktéři příběhu.

Autorka si opět si se čtenáři pohrává. Nejenže pořád váháte, jestli čtete psychothriller nebo už jste zabrousili k mysterióznímu hororu, taky uvažujete, co z toho je pravda. A to vše spisovatelka zakončí tak, že brada padá a hlava šrotuje.

Jenny Blackhurst laťku přeskočila a já říkám, přečtěte si Podivnou holku, opravdu budete koukat.

Za recenzní výtisk děkuji nakladatelství Domino, na jehož eshopu si titul můžete zakoupit.

Zanechat odpověď

Vyplňte detaily níže nebo klikněte na ikonu pro přihlášení:

Logo WordPress.com

Komentujete pomocí vašeho WordPress.com účtu. Odhlásit /  Změnit )

Twitter picture

Komentujete pomocí vašeho Twitter účtu. Odhlásit /  Změnit )

Facebook photo

Komentujete pomocí vašeho Facebook účtu. Odhlásit /  Změnit )

Připojování k %s