Deklarace smrti

Svět roku 2140 je na hony vzdálený tomu našemu současnému. Lidstvo našlo lék na nemoci, porazilo smrtelnost a tak někteří z nich mohou žít věčně. Jenže jak zařídit, aby se svět nepřelidňoval? Zbývá jediné řešení – omezit porodnost. Proto byla přijata Deklarace, která nařizuje, že lidé mohou mít jen jedno dítě. Porušení zákona se trestá. Děti, které se narodily „navíc“ jsou zařazeny do ústavu Grange Hall pro Přebytečné. Tam se učí domácím pracem, aby mohli sloužit Vyvoleným.
Jednou z Přebytečných je patnáctiletá Anna.
Díky důkladnému vymývání mozku je Anna přesvědčená, že její rodiče jsou špatní lidé, kteří neměli dopustit, aby se narodila.
Anna se snaží být dobrou Přebytečnou, připravuje se na službu pro Vyvolené. Svědomitě si plní své povinnosti a doufá, že tím odčiní, co její rodiče spáchali.
Jednoho dne je klid Grange Hallu narušen. Přichází nový Přebytečný. Petr je jiný než ostatní. Ihned dává všem najevo, že s Deklarací nesouhlasí a Anně oznámí, že zná její rodiče.
Správkyně ústavu, paní Pincentová nechává Petra zavřít na samotku, plánuje jeho zabití, protože cítí, že Petr je schopen rozvrátit celý ústav, který ona tak pečlivě budovala.
Anna, která je zprvu nedůvěřivá si uvědomí, že na Petrově vyprávění něco je. Nechá se zavřít na samotku, aby spolu mohli utéct….
Román Deklarace smrti se svým tématem řadí mezi knihy s dystopickou tématikou. Tentokrát je na programu nesmrtelnost. Vyvolení berou léky na Dlouhověkost, je jasné, že jich na světě může být jen omezený počet, proto je povoleno jen jedno dítě. Připomíná mi to trochu situaci v Číně.
Deklarace smrti se čte dobře, je v ní dobře popsáno, jak lze někomu vymýt mozek a dokonale jej „zblbnout“ natolik, že pohrdá sám sebou. Někdy jsem měla sto chutí Annou zatřást a říct jí, ať toho svého fanatismu nechá.
Knih s dystopickou tématikou je na knižním trhu hodně, Deklarace smrti dokonce vychází už podruhé, první náklad byl vyprodán ještě v době, kdy dystopie nezažívala takový boom jako dnes. Za své mluví také obálka knihy, která je u tohoto aktuálního vydání mnohem hezčí než u prvního. 

(Za recenzní výtisk děkuji nakladatelství Fragment)

Autor: Zápisky jedné knihovnice

Knihovnice tělem i duší.

Zanechat odpověď

Vyplňte detaily níže nebo klikněte na ikonu pro přihlášení:

Logo WordPress.com

Komentujete pomocí vašeho WordPress.com účtu. Odhlásit /  Změnit )

Twitter picture

Komentujete pomocí vašeho Twitter účtu. Odhlásit /  Změnit )

Facebook photo

Komentujete pomocí vašeho Facebook účtu. Odhlásit /  Změnit )

Připojování k %s

Vytvořte vlastní web s WordPress.com
Začít
%d blogerům se to líbí: