Dlouho jsem odkládala četbu knížky Ilony Borské Doktorka z domu Trubačů. Proč? Ani nevím. Pořád jsem měla hromadu jiných knih k přečtení. Čekalo mě hodně novinek, které jsem nechtěla brzdit ostatním čtenářům.
A tak na tuhle útlounkou knížku přišla řada až teď.

Není to žádná novinka, poprvé vyšla někdy koncem 70. let. Autorka v něm vypráví příběh doktorky Vlasty Kálalové – Di Lotti, která se na vlastní pěst vydala ve dvacátých letech do Bagdádu. Zde založila československou nemocnici. Potýkala se s nejrůznějšími trablemi – musela překonat předsudky muslimských obyvatel, získat si jejich důvěru a přátelství. Menší problémy měla také s některými kolegyněmi, které jí v nemocnici pomáhaly.
Ve svém životě poznala nejen radosti – manželství s Italem Giorgiem, radost z rozvíjející se praxe v Bagdádu, ale také velkou osobní tragédii. Snažila se pomáhat lidem, kteří po válce přišli o všechno a byla také velkou rádkyní a učitelkou cizích jazyků, sama jich uměla asi dvanáct.
Po zdravotní stránce na tom nebyla doktorka Di Lotti nejlíp, špatně snášela bagdádská letní horka, kvůli kterým se nakonec s rodinou vrátila do Čech. Tento návrat byl její rodině osudný.
Zemřela v roce 1971 v písecké nemocnici.